Z těch okamžiků, kdy zastavil se čas..

.

Taková, něčím jiná báseň, napsána do malého bločku při sledování filmu, respektive reklam. Ale to jí na upřímnosti neubírá. Teda, snad ne.

Asi jediný sonet, ktorý som "vysypal z rukávu" na jedno posedenie. Je dosť možné, že ho časom trochu prerobím...

Hmm, možná mě vypískáte, dlouho jsem nic nenapsala a není vlastně jisté, jestli se k psaní ještě vrátím. Nevím jaké to je, ale asi to něco vypovídá :-), jinak už to neumím..

Odmítáme Ty, kteří nás milují a milujeme Ty, kteří nás odmítají ...a úplně zbytečně někdy ubližujeme ...sobě i těm druhým ...bohužel ...

Je to blbost, ale má to jistý hlubší smysl, no uznej...:)

Další experiment jiného stylu.

A tak jsme všichni v nitru Bohy

Zase tak trochu, ale opravdu jen mírně, erotické odhalování velmi častých myšlenek.

Dvě miniaturky...

I když spolu nejsme tak moc dlouho a ještě dýl jsme se neviděli, mám tě stále plnou hlavu a nosím tě v srdíčku