Tohle jsem našel, když jsem oprašoval starý sešity s poznatkama o hře na kytaru. Když jsem to psal, mohlo mi být tak čtrnáct, patnáct
přidáno 20.02.2009
hodnoceno 2
čteno 1128(17)
posláno 0
Jsem tak šťastnej
proč - to netuším.
Snad jen, že mi srdce buší
a úsměv mi prej sluší...

Jsem tak malinkej
na smutek nemám místo v duši.
Nebo jen že Slunce zas vysvitlo
nad kopce mé země...

V chladný noci, kdy sám jak černá tečka
s půdou spjatý a němý úžasem
chci být světlem, abych mohl hladit Měsíc
po jeho ranách, před kterými chrání Zem
přidáno 21.02.2009 - 10:57
V tvém tehdejším věku jsem tak hluboké myšlenky neměla, proto smekám... Napsal jsi to krásně.
přidáno 20.02.2009 - 14:26
tak to je pecka.taková nehmatatelná,fakt hezká!!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jen tak... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zpovědní zrcadlo
Předchozí dílo autora : Kapka krve

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Apple MacBook

Na novém MacBooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2022 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku