Když jsem tady v létě začínal, tak jsem si řekl, že jestli tu přežiji do listopadu, tak tohle k výročí sedmnáctého vložím. Napsáno v první polovině roku 1989 v mých 19 letech. Díky Gorbiho "glásnosti" se uvolnila atmosféra a písničkáři zpívali i to co by ještě nedávno vyškrtla tužka cenzora. Zasažen atmosférou doby jsem pocítil potřebu napsat protestní text. Mnohým současným psancům ve věku 19 let nebo i mladším bych nedosáhl ani po paty. Vkládám to sem pro pobavení na můj účet.

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

Tohle známe asi všichni a kdo nezná, ať nepozná! Příjemné čtení přeju...

23.12.2008

Nechal jsem se inspirovat četbou cestopisu a pak i fotkami onoho Ráje...

Tohle snad ani nepotřebuje úvod ;-) Prostě dnešní pocit ...

... nic extra ... ale na to že jsem ji vymýšlel z hlavy jednou cestou od autobusu ...

... Agave attenuata

Kratičká myšlenka, která mě napadla před spaním, obsahující jedno sprosté slovíčko. :-) Za to se předem omlouvám.

"nic" pod vlivem "jeho" a "Tea Set"

Trochu jiná, než obvykle.

Možná vzkaz a možná jen bečení a mečení do neznáma...

Sněhulák má vločky rád, je to jejich kamarád.

sice se nerýmuje, ale popisuje můj názor na život