Ploty

Jedna, druhá, třetí laťka
stojí v řadě vedle sebe
plot se láme, dřevo praská
trouchniví pak náhle z nebe

snášejí se ladně k zemi
slzy nebes, hněv a splín
opíjejí podvědomí
ptám se sebe spím či bdím?

Moje laťka stále drží
co jí plotu poutá?
červotoči mně k ní vzhlíží
Pára z trosek stoupá

Ohrada až do nebe
kdysi se tu pyšnila
Nikdo se už nedoví
Co a proč tu chránila

Rok se s rokem opět sešel
z trosek vznikly nové ploty
Ten kdo vydržel a prošel
to je člověk z mojí roty