Sen

Každý člověk má svůj sen,
každý má to, co patří jemu jen,
a však každý žije pro lásku,
bez lásky je život nadsázkou,
láska žene život dál
a to i přes to, co nám vzal či dal.
Můj život je poháněn touhou,
ta touha je však myšlenkou pouhou,
je to touha a zároveň nesplněný sen,
který se točí kolem Tebe jen.

Ano, Ty jsi ta myšlenka má,
Ty jsi ta touha, o které se mi pořád zdá,
Ty a Tvá duše jste můj nesplněný sen
a bez Tebe má člověk jen prázdný den.

Kéž by jsi mohla z toho snu vystoupit,
Ruku mi dala a já jí mohl uchopit,
kéž bych měl možnost kus svého štěstí Ti dát,
pak splnil by se mi sen a já více bych si nemohl přát.

Pořád a stále však jsi jen sen,
Já tady píšu Ti těch pár slov jen,
abys věděla, jaké je mé přání
a jestli se splní, já už nemám zdání.