Srdce na toulkách jsem ztratil, a i když hned jsem se vrátil, hledal tu a hledal tam, jenom pocit prázdna mám...

Mé bolestné (ač platonické) velké lásce ... i když poznání někdy bolí, vždy má svou hodnotu

nic a vsechno.

Diskuze o přirozeném a nadpřirozeném mě inspirovala. Kajícně přiznávám začátek dle Reyneka a konec dle Dyka.

...něco na hranici snu a bdění, fantazie a šílenství...

("ach" jako můstek mezi slovy a vším, na co slova už nestačí)

jen takový výkřik, starší dílko, které jsem napsala mezi prvními...mě se líbí...

To není o mě..:-) Ale Dva a půl chlapa mám rád,to sleduju pravidelně..

má růžově malovaná....hloupost

Když jsem tady v létě začínal, tak jsem si řekl, že jestli tu přežiji do listopadu, tak tohle k výročí sedmnáctého vložím. Napsáno v první polovině roku 1989 v mých 19 letech. Díky Gorbiho "glásnosti" se uvolnila atmosféra a písničkáři zpívali i to co by ještě nedávno vyškrtla tužka cenzora. Zasažen atmosférou doby jsem pocítil potřebu napsat protestní text. Mnohým současným psancům ve věku 19 let nebo i mladším bych nedosáhl ani po paty. Vkládám to sem pro pobavení na můj účet.

Anotace: Roi Soleil

hráli mi.

.. nevěřila jsem, že budu ještě někdy schopná rýmovat, .. nebo psát..

Cesta z města..:-) Už trochu starší a zapomenutá, ale to nic nemění...

opět melancholická...

Dnes bylo krásné počasí

Starší tvorba- napsáno srdcem- za každý komentář budu vděčná