Víš

Bývala jsem tvojí múzou
štěstíčkem co vzlétlo výš
jak semínko pampelišky
poletujíc hrůzou
a každý den se měníc v plyš
potkávajíc bazilišky.

Víš jak smutný je plyšový medvídek?
Víš jak smutné je když jsi stále sám?
Víš jak smutné je, když slzy se ztrácej v zemi?
Známe to z mnoha krásných povídek.
Smutek i štěstí jen občas chodívá k nám.
A ty jsi pořád tak ztracen mezi všemi.

Fakt bývala jsem pro tebe víc
slunce co chodilo po obloze
hvězdy co zářej na nebi temném
měsíc jenž svítí ti na cestu
líbals mě každou noc na mojí líc
a já si zas přála uboze
topit se v něčem dojemném
vyhnout se krutému trestu.

Víš jak smutný je plyšový medvídek?
Víš jak smutné je když jsi stále sám?
Víš jak smutné je, když slzy se ztrácej v zemi?
Známe to z mnoha krásných povídek.
Smutek i štěstí jen občas chodívá k nám.
A ty jsi pořád tak ztracen mezi všemi.