|
To, co vám chybí po velké ztrátě: přítel.
|
|
|
|
|
|
|
|
....jaká je naše cesta?
|
|
O strachu z toho co neznáme...
|
|
Ze sbírky: "Balady našich dnů"
|
|
podle mě moje nejpovedenější modlitba
|
|
|
|
Třetí část
|
|
|
|
Dlouho jsem tady nebyl. A nejspíš zas dlouho nebudu. Tak aspoň pár not v lehce kavárenským stylu...
|
|
Když jsem to napsal, byl jsem na to hrdý, ale teď už mi to tak skvělé nepřijde. Je to sestina (poslední slova šestiverší se opakují v předem stanoveném pořadí, zhustěne v posledním trojverší).
Jsem zvědavý, jak (a zda-li) se bude líbit.
|
|
Tahle báseň vznikla asi před půldruhým rokem jako komentář k dílku, kterým se mi jistá i zdejší autorka pochlubila ještě před publikací. Vytvořit k ní mužskou verzi bylo dílem okamžiku. To už tak někdy bývá, když múzám se nechce spát...
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.


