Když se konec blíží

I drobný dárek dovede potěšit a mnohdy víc, než nějaká luxusní věc, která není darována z lásky, ale jen proto, aby všem ukázala, že na to máme.

Jen si tu něco odložím

Nikdy se v těch pocitech nevyznám. Neuspořádám. A nemám ráda chaos. City jsou zvláštní. Dělají si s námi, co chtějí. Je jedno, jak moc je člověk inteligentní. Je jedno, co všechno v životě dokázal. Je jedno, jestli uklízíš podlahu, nebo sedíš na nejlepší židli v kanclu a cinkaj ti peníze na účtě. Láska paralyzuje stejně. Ochromí tě pocity. Hezký a pak přijdou ty špatný. Je to jak extáze. Je to závislost. Je to vůně, kdy druhýho obejmeš. Je jedno co víš. Některý lidi neumíme nechat jít. Kdo ví, proč. Tohle co cítím, není strach, z toho, že ji ztatím. Neni to strach, ze bych snad mela ztratit sebe. Je to strach, že ztrácím něco, co jsem nikdy nedržela, ale každá moje buňka v těle věděla, že to hřeje.

melancholie, alkoholismus

nepotentní výškrabek jenž upravováním ztratil i tu poslední šťávu

Lyrická báseň.

Převážně nevážný pokus o skororispet

....

Trojice limericků na pobavení.