|
Kniha Dvě slunce není klasickým
westernem. Divoký západ je tu jen kulisou,
před kterou se odehrává příběh lidských
tragédií, lásek a hořkého zklamání, viny a
trestu, touhy po moci i po obyčejném
lidském štěstí; je o vůli a odhodlání bojovat
za svá „dvě slunce“.
Mladík Jack Morisson se dostává
do hledáčku zájmu lidí, co usilují o lásku
jeho ovdovělé matky a o vládu nad jejich
rančem Dvě slunce. Problémy se vyostřují,
Jack je neprávem obviněn ze zločinů.
Utíká, přichází o všechno. Najde v sobě sílu,
aby se rval za vše, co mu patří, za své
postavení i lidi, které miloval a miluje.
|
|
|
|
Báseň je o lidech, kteří roky věřili, ze mají perfektní rodinu, na kterou se mohou spolehnout, ale postupem času a dospíváním se ukazuje pravda, že to celou dobu byl ochranný mechanizmus mozku, aby to ochránili křehkost mladé duše a naivitu..
|
|
|
|
Jen si tu něco odložím
|
|
Když je smůla.
|
|
|
|
|
|
melancholie, alkoholismus
|
|
|
|
Konvice šťastně zpívá,
voda vře jako divá
a v šálku káva čeká již,
že z Jihlavy je, dobře víš...
|
|
|
|
Převážně nevážný pokus o skororispet
|
|
|
|
|
|
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
opicka [18], Alexandra Yuki [17], ivetka1993 [15], snake_01 [4]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

