přidáno 31.05.2024
hodnoceno 7
čteno 102(12)
posláno 0
  
  
  
  
  
  
           V nepropustném sevření žeber lesa.
           Někde za stromy se zatajeným dechem
           jsme čekali
           na první výstřel.
           Na první vylekanou srnu.

           Tma se tenčila,
           svlékala vrstvu po vrstvě
           a já, abych ti byla, co nejblíže,
           jsem vrostla celým tělem do kůry.

           Štvaná tma se rázem rozčísla
           o hřeben jehličí.

  
  
  
  
  
  
přidáno 26.06.2024 - 14:08
Chtěl jsem si Tvé básně nechat na některý večer, kdy budu spát v sadu. Ale pořád se mi to nedaří. Tak snad teď o prázdninách :) Je prostě krásná. Zbytečně ji nebudu plašit. A určitě se ještě vrátím :)
přidáno 22.06.2024 - 10:53
Hanulka: Wota: Leslie: Mlčeti Zlato: Psavec: Děkuju vám všem, že jste tu chvíli pobyli :)...
přidáno 08.06.2024 - 08:43
ukrytá v máku : moc se mi líbí, hezká.
přidáno 08.06.2024 - 08:22
Nádherná.
přidáno 06.06.2024 - 09:32
Veliká nádhera. Moc ráda jsem si od tebe po delší době něco přečetla.
přidáno 03.06.2024 - 08:09
Velká radost číst. Opravdu povedené.
přidáno 02.06.2024 - 22:07
Hezké.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sevření : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : nepotkáme se

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming