|
...
 13.02.2015 2 1052(10) 0 |
Ve chvíli slova se rodí,
ty víš jak to chodí?
že vždycky závist zlobu vidí,
když blatem,se blázni brodí
V zázraku věčného ticha,
samota tlachá
tak kam se schová,
a bloudí znova
Nic ale nevidí,
vůbec se nestydí
Kdo pak jí poradí,
Ve chvíli slova se rodí.
ty víš jak to chodí?
že vždycky závist zlobu vidí,
když blatem,se blázni brodí
V zázraku věčného ticha,
samota tlachá
tak kam se schová,
a bloudí znova
Nic ale nevidí,
vůbec se nestydí
Kdo pak jí poradí,
Ve chvíli slova se rodí.
13.02.2015 - 21:52Zamila
No, tohle je u Tebe alespoň dobrý střed. Škoda, že závěrečná strofa je odfláknutá, jedna čárka v první strofě zarážející ... No, ale aspoň že polovina má hlavu a patu.
13.02.2015 - 14:24tvoje oblíbená slova tě nezapřou, ale styl je jiný a palec hore, nějak na sobě pracuješ :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ve chvili : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jsi věta...
Předchozí dílo autora : Nechám si to na později
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Půlnočnice» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
