Splašené rýmy

první prvotina

...

Začalo to jako krátká povídka, ale stává se z toho vícedílné vyprávění a tady je úvod ke všemu. Věci, které zde nejsou vysvětleny se objeví v dalších částech.

Toto je má první vložená básnička. Chtěla jsem jejím prostřednictvím vyjádřit, jak moc mám ráda svého desetiletého bratříčka, i když někdy umí pořádně zlobit :)

Nějak se to všechno začíná spojovat do depresí...

http://www.youtube.com/watch?v=PjqBcWu7-Gc

Toto je jedna z mých starších povídek, z dob, kdy se ještě celkem v poklidu dalko procházet po Karlovu mostu. Jen jsem ji po čase trochu upravil. Kdysi v trochu jiné verzi jsem ji měl i na jiném serveru Přeji příjemné čtení. (Rád bych měl v textu více odstavců, ale zatím jsem se nenaučil dobře ovládat zdejší vkládání, tak se omlouvám)

Odhliadnuc od toho, že sa mi nepodarilo vymyslieť priliehavejší názov básne a skutočnosti, že mám chuť kričať, ako ľudom drbe (citlivejšie povahy hádam ten výraz prepáčia), občas premýšľam nad tým, aké by to bolo, keby som ho NAOZAJ prepichla... ;))

rozepsané..

mám rád podněty přinášející inspiraci chvílím nespoutanosti

nedělá nic a často vítězí

jsme slova...