|
Nová série krekrů v pozměněném formátu.
|
|
|
|
To co se stalo mně může se stat i vám zamyslime se.
|
|
Ne vše je bráno doslova... Je to mé "přiznání" ačkoli zní hůř než má. Však pouze pravda:-)
|
|
|
|
... pri rozjímaní v kostole... PS: Ospravedlňujem sa Puerovi aj ostatným Psancom zato, že moja tvorba má čisto negatívny nádych, v poslednej dobe.
|
|
...
|
|
|
|
Znají snad všichni, kdo mají zahrádku a pracují na ní - nebo se k tomu přemlouvají... :-)
|
|
Parodie na film Princezna Mononoke. O tom, kterak princ-bezdomovec, kterého nikdo neposlouchá, objevil způsob, jak se zbavit prokleté rány, a o velkolepém vítězství pracujícího lidu nad příživnickými samuraji i kontrarevolučními kanci.
(Původní film upřímně doporučuji ke zhlédnutí komukoliv; myslím, že je to velké a krásné dílo, které si zaslouží pozornost víc než např. Pán prstenů.)
|
|
|
|
Je to z psychiatrického prostředí. Ale potřebuju znát váš názor jestli v psaní této povídky pokračovat a jestli ji publikovat. Jedná se o mou vlastní ne moc příjemnou zkušenost.
|
|
upozornění : dlouhé, pouze pro lidi, kteří rádi čtou :)
|
|
Panna Zázračnica je jedno z popredných diel slovenskej povojnovej prózy. Hlavná hrdinka tejto novely Dominika Tatarku mi vždy až zarážajúco pripomínala mňa samotnú...
Ak to niekoho bližšie zaujíma, prosím: http://referaty.atlas.sk/slovencina-a-cestina/citatelsky-dennik
/http://www.martinus.sk/?uItem=738364940/dominik-tatarka-panna-zazracnica
http://www.youtube.com/watch?v=GgY7OJo-SM8
|
|
Stream of words webbed from within me.
|
|
Opět k poslechu písnička ;)
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=-ze7Dq2biv0
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
violet [17], Jana Klimešová [8], Rejnočka [8], jarysadi304 [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

