 26.04.2010 3 1163(13) 0 |
Jedu šalinou na konečnou
pouliční lampy zhasínají
jedu sám jen s jednou slečnou
oči se jí zavírají.
Jsme sami v celé tramvaji.
Trošku potají na ni koukám
Malý flirt? Ještě brzy.
Je konečná to zamrzí.
Už se asi nepotkáme.
Najednou zní : haló pane
zapoměl jste tady tašku
jó tašku: chtělo by to flašku
abych nebyl pasivní
příště budu aktivní.
pouliční lampy zhasínají
jedu sám jen s jednou slečnou
oči se jí zavírají.
Jsme sami v celé tramvaji.
Trošku potají na ni koukám
Malý flirt? Ještě brzy.
Je konečná to zamrzí.
Už se asi nepotkáme.
Najednou zní : haló pane
zapoměl jste tady tašku
jó tašku: chtělo by to flašku
abych nebyl pasivní
příště budu aktivní.
28.04.2010 - 20:59
situace v tramvaji : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Déšť plný pokru
Předchozí dílo autora : Moře
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
matzas [14], SnakeEyes [12], Vladimír P [11], Vanlis [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
