letiště, někde fakt hodně daleko, neděle 10.lispopadu, 0:38, zpoždění 1:45 min - 47 let na cestě.... A to neletím domů...

...když už se bojí člověk spát....začne radši psát...co se mu v tom spaní zdálo....a napíše i jen to malý málo :-)

Tento text sice není už aktuální, alespoň co do stavu mého vnitřního světa, neboť jsem konečně našel smysl života a hodlám za ním jít, dokud nedosáhnu cíle, ale to mi alespoň ukázalo, že člověk nikdy nemá klesat na mysli, když se mu v životě nedaří. Každého totiž dřív nebo později zasáhne štěstí, touha. Vždy to chce jen svůj čas. Nejdůležitější ale je, že ten čas vždy nakonec přijde.

no třetí a nejslabší díl, taky poslední....tak snad to nebude úplnej propadák.

Romantická, historická povídka o osudu rusko-české dívky v dobách normalizace a odsunu sovětských vojsk z Československa - vypravěná z pohledu do ní zamilovaného mladíka.

text k písničce

Jde o mé vnitřní hovory, konflikt jistého cynismu a optimismu. Krátká noční práce, jen tak, abych se z toho nějak vypsal :)

Inspirováno Eminemem a jeho Beautiful. Don´t let them say you ain´t beautiful...

„Jak mám teď odjet? Proč jsem tě potkal? Proč jsem tě nepotkal dřív?“chrlil ze sebe otázky, na které neměl odpověď a tisknul mě k sobě až se mi tajil dech.

Třetí část střídavě-kolektivně psaného díla, ve které Nezjištěno Procházka, redaktor turistické agentury mapující neobvyklá místa, v podzemní temné vyasamblážované místnosti intimně poznává mladého excentrického umělce Aldo Nováka. Kdokoliv může připsat vlastní pokračování podle pravidel viz. konec.

Rondel v daktylo-trocheji.