Jen takový pocitový povzdech, ohlédnutí, co ale nic neřeší..

Před asi sedmi lety jsem četl knihu od psychologa Garryho Chapmana "Pět jazyků lásky". (Vedle verze pro dospělé prý existuje i verze pro děti!) Autor nám zajímavým způsobem vysvětluje problematiku mezilidských vztahů i příčinu jejich takzvaného vyhoření. (A nejde jen o milostné vztahy, ale i o běžné vztahy, třeba mezi rodiči a dětmi.) Znalost těchto jednoduchých pravidel by nám měla pomoci, abychom si lépe porozuměli, aby se nerozvádělo každé druhé manželství u nás a dětské domovy se dál neplnily dětmi z rozvrácených rodin!

kocovina. radost i smutek. vsechno.

hokus pokus

pověděly tehdy zdi internátu, když vzpomínaly, jak dlouho to trvalo

anotace: přemýšlel jsem dlouze, zda-li to sem dát nebo ne. Je přeci sprostou krádeží kousku atmosféry vydávat za svoje verše, co si mě vybrali za jejich bránu do světa. Je ale také pravdou, že samotné verše se mohou dotknout jenom básníků, lidí co dokáží překládat vítr a zář do lidské řeči. A že básníci jsou zavázáni nejen sobě, ale i okruhu jejich čtenářů, nenechávat si to nejlepší pro sebe. Tím pádem jsem byl nucen vyžší vůli, nebo chcete-li snad silou denního snění, umístit sem i tuto pasáž myšlení vesmíru, co jsem ji zrovna vešel do cesty.

https://www.youtube.com/watch?v=mUVeDXaUrWA

Zamyšlení nad formou a obsahem.

...řádky zabalené do černýho sukna...

Dant animos vina (víno dodává odvahy)

pohoda

Včera jsem se vrátil z francouzského Alsaska. Krásné víno, lahodné jídlo, voňavé počasí.

věty