platná přesně v noci mezi posledním dubnem a prvním květnem

Bavilo by Vás to číst?

Pro jedno Sluníčko...:-)

Jen malinko inspirována jednou ze zdejších básní :) Jen jiné období a o trošku víc optimismu...

...tak hodně štěstí

"If I had a world of my own, everything would be nonsense. Nothing would be what it is, because everything would be what it isn't. And contrary wise, what is, it wouldn't be. And what it wouldn't be, it would. You see?"

Tři fáze nechtěného snění.

Byl jsem na takovým divným letním táboře. Moc tam na nás křičeli, navlíkli nás do zelenejch oblečků a dokud se ty oblečky nedaly ždímat, vedoucí s náma nepřestávali hrát du divnou celotáborovku. a koupali jsme se tam (bohužel většinou ve vlastní šťávě. párkrát taky v řece, ale to jsem se mezi jednotlivými kliky nemohl pořádně nadechovat). Tyhle rýmy jsou tak tvrdý a kostrbatý, jako palandy bez polštářů a peřin, na kterejch jsme spali a syrový, jak plesknutí omdlívajících (a že jich nebylo málo) o zem. Zelený oblečky mám pořád, ale tábor už naštěstí skončil...

Krátky příběh šestiletého chlapce odehrávající se za druhé světové války.

Takové odpolední pozamyšlení, jelikož každý někoho, či něco hledá..

Jakýsi pokus o sci-fi povídku. Bohužel bez korekce. Nemám s to se k tomu dohnat. Omluvte, prosím, tedy strohost textu a cliché konec