|
15.9.2008 ... asi tak ...
 23.09.2008 4 1430(22) 0 |
Nechtělo se mi psát a tak jsem si jen přeříkával vzpomínky
Jako básničku o mnoha neznámých
Jsou místa kudy nikdy nepoběží koně
A přesto slyším v uších jejich zaržání
Nechtělo se mi číst
A moje srdce právě jezdilo výtahem
A tak jsem ti alespoň poslal vzkaz
Abys věděla že tu ještě jsem
A kdybych zmizel vím že nic by se nestalo
Ta malá bílá skvrna na mapě by brzy zarostla trávou
A výtah by se jen na malou chviličku zastavil
Jó právě takový myšlenky se mi teď honí hlavou
Jako básničku o mnoha neznámých
Jsou místa kudy nikdy nepoběží koně
A přesto slyším v uších jejich zaržání
Nechtělo se mi číst
A moje srdce právě jezdilo výtahem
A tak jsem ti alespoň poslal vzkaz
Abys věděla že tu ještě jsem
A kdybych zmizel vím že nic by se nestalo
Ta malá bílá skvrna na mapě by brzy zarostla trávou
A výtah by se jen na malou chviličku zastavil
Jó právě takový myšlenky se mi teď honí hlavou
09.11.2011 - 11:08možná někdy tá představa, že někde nemůžou běžet koně je jen v naši mysli :-)
23.09.2008 - 10:49hej... je roztomila:+)
posledni veta mi sice trochu vadi, ale coz, ty jsi autorem:+)
M.
posledni veta mi sice trochu vadi, ale coz, ty jsi autorem:+)
M.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Moje srdce jezdilo výtahem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Někdy se nezmůžu...
Předchozí dílo autora : Louče
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
