|
kousky různého data - prvně publikováno v únoru 2011
 06.04.2012 0 1070(6) 0 |
Nepozveš, nepřijdeš, nebo tak
pak smutnou báseň napíšeš
a mou náladu zastře mrak
. . .
ne nemocné
(ne moc) mocné srdce
omoč mocnými slzami
. . .
Safírově modře září,
průvodce tvůj odvážný,
co provede tě tam branou,
kde, hle pohlédni v tvář tváří!
Jsi-li připraven ,
pak vyslov to jméno,
které může smazat
tvou pozemskou minulost
a tvým starým svazkům,
jedním švihem mečem
řekne dost!
Uvěř hlasu, který praví
já ovládám větry bouří,
led a sníh mi náleží,
kdo naslouchá ševelení
místo v listí, v jehličí,
ten taky dech můj uslyší
. . .
Nejkrutější ze všech lpění,
je lpění na bolesti a utrpění
Na vzpomínce,
že tu cosi kdysi bylo
možná jen smyšlené
v hlavě dílo
Z nicoty to vzešlo,
v nic se vrátí,
vzpomínky se stejně
jako lidská těla ztratí
pak smutnou báseň napíšeš
a mou náladu zastře mrak
. . .
ne nemocné
(ne moc) mocné srdce
omoč mocnými slzami
. . .
Safírově modře září,
průvodce tvůj odvážný,
co provede tě tam branou,
kde, hle pohlédni v tvář tváří!
Jsi-li připraven ,
pak vyslov to jméno,
které může smazat
tvou pozemskou minulost
a tvým starým svazkům,
jedním švihem mečem
řekne dost!
Uvěř hlasu, který praví
já ovládám větry bouří,
led a sníh mi náleží,
kdo naslouchá ševelení
místo v listí, v jehličí,
ten taky dech můj uslyší
. . .
Nejkrutější ze všech lpění,
je lpění na bolesti a utrpění
Na vzpomínce,
že tu cosi kdysi bylo
možná jen smyšlené
v hlavě dílo
Z nicoty to vzešlo,
v nic se vrátí,
vzpomínky se stejně
jako lidská těla ztratí
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
drafty ... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jsi moje náruč
Předchozí dílo autora : Tóny jako kapky
