nad rozsypanym hrachem

.... vyřvávací ... možná trochu klišé báseň...

Na chvilku podléhám zas snění o tom, co bylo a už není...

taková odlehčenější kapitola :)

poslední dobou mám jen takový psanecký zkraty, vkládám to, protože vím, že z toho nebude víc.

Verše o ženě, jejíž krása je nevypověditelná.

obyčejná

zajel jsem si pro čerstvé rohlíky a něco k nim, cestou krajem Vysočiny jsem si všiml momentu počínajícího dne..

Nedivte se že ve sbírce je jen jedna báseň, jsou tam totiž všechny najednou...tak si dejte vždycky chvíli odstup, jestli je budete číst.

Budu rád, pokud vyplníte anketu pod dílem.

Vstoupil jsem bez klepání do svého nitra a na toulkách krajinami svého srdce potkal jsem Tebe! Pocit nevýslovného štěstí prohřál svým slunečním jasem naše duše a my spolu nyní mlčky jdeme vstříc tomu, co se ještě nenarodilo!;o)))

poslepu

Krčím se v tom nejvlhčím a nejtemnějším koutku mysli a přemýšlím... to nejni dobré pro zdraví.