Vlastně se čas blížil spíš k polovici druhé ranní. - "pásmo" dvou nezávislých mini haikoidních básní.

Krátký pohled na naději, skrze depresi.

Anotace zdála se být ze začátku velmi důležitá. Autor chtěl nejdříve vymezit rozdíly mezi básní a myšlenkou. Čím dále víc se mu nechtělo a tak v polousínání dopisuje anotaci o anotaci. Jediné co by si přál a na co si vzpomněl je, aby si čtenář všimnul zamyšlení nejen doslovného, ale i metaforického. Na závěr snad jen: není to báseň, milý čtenáři...

Tato básnička pojednává o tom že si plánujeme velké věci,někdy se to podaří a někdy ne.

blbost (jo a: naštěstí není založeno na skutečné události.)

síla okamžiku

Pomíjivost okamžiků, jež zabíjí sny...

Jistoty jsou dobré, nejistoty přitažlivé, tajemství vyzývá...

Proč chalpecká? Protože ta dívčí raději pláče - cíťa, ne tvrďák.

..tisickrat jsem ti, silna, postavila pomnik... a tisickrat te v sobe znovu vzkrisila...

...a tak než abych tvrdě pracoval na změnách ve svém reálném světě, což může trvat dlouho a musím při tom překonávat nepříjemné překážky, mohu se pomocí několika kliknutí dostat, alespoň na čas, do těch „lepších“, virtuálních světů...

VYČESANÁ ČÍČA