 27.02.2010 4 1125(14) 0 |
Stojím sám v mlze, na rozbláceném nádraží,
hledím do louže, kde se mé vzpomínky a šedivé nebe odráží.
To nebe kde se vzpomínky a oblaka na kapky deště přetváří,
a padají dolu na mou hlavu - na to osamělé nádraží.
hledím do louže, kde se mé vzpomínky a šedivé nebe odráží.
To nebe kde se vzpomínky a oblaka na kapky deště přetváří,
a padají dolu na mou hlavu - na to osamělé nádraží.
14.03.2010 - 01:20hezoučké rýmování, nevím, proč většina borců tady potřebuje něco na co by nechtěla zapomenout
28.02.2010 - 22:34Takové nijaké, za pár minut zapomenu, že jsem to četla. Možná, kdybys přidal další sloku...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stanice jménem Zapomnění : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nedělní chvíle hrůzy
Předchozí dílo autora : Nostalgie
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Minnesänger [17], S..a [17], Cherry.Label [17], Teny [15], Tomi [15], LenaWylde [14], Margot [12], Makina [11], Johnýsek [11], Dominik Bednařík [6], ijcro [5]» řekli o sobě
Yana řekla o Sucháč :Realista, který se občas toulá v oblacích ( to je to první co mě napadne ). Vnímám, že má jasno, ale přesto tomu občas uniká a je mu dobře v tom rozervaném světě básníků, muzikantů, bohémů, a to se mi líbí. Vnímám, že stojí nohama pevně na zemi, ale rád se od země odpoutá. Píše básničky plné radosti ze života, z lásky, z lásky a obdivu k ženám. Ví své a když se občas přežene mráček, brzy ho nahradí sluníčko. A ještě si cením toho, že dokáže pochválit, povzbudit, ale i taktně zkritizovat. Sakra co napsat negativního??? Asi jen to, že ho vlastně vůbec neznám...
