 27.02.2010 4 1004(14) 0 |
Stojím sám v mlze, na rozbláceném nádraží,
hledím do louže, kde se mé vzpomínky a šedivé nebe odráží.
To nebe kde se vzpomínky a oblaka na kapky deště přetváří,
a padají dolu na mou hlavu - na to osamělé nádraží.
hledím do louže, kde se mé vzpomínky a šedivé nebe odráží.
To nebe kde se vzpomínky a oblaka na kapky deště přetváří,
a padají dolu na mou hlavu - na to osamělé nádraží.
14.03.2010 - 01:20hezoučké rýmování, nevím, proč většina borců tady potřebuje něco na co by nechtěla zapomenout
28.02.2010 - 22:34Takové nijaké, za pár minut zapomenu, že jsem to četla. Možná, kdybys přidal další sloku...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stanice jménem Zapomnění : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nedělní chvíle hrůzy
Předchozí dílo autora : Nostalgie
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Katies [16], Wyrez [15], snehurka [14], cik [11], Dali [11], kdyztocitim [10], Dickens [7], Lů [5], lucidsubstance [3], NeuroSoul [1]» řekli o sobě
veronika řekla o Delivery :teress..osobnost..vis, ze laska je ten smysl..vis, co si mas myslet a vis toho hodne..ses silna..vidim te s cigaretou, hustejma vlasama..andel..stojis sama za sebou..toho si cenim..!!
