Amelie M.: Děkuji. Normálně nad těmito týpky člověk mávne rukou, ale někdy to prostě musí ven...

na piraně zapomeň☺☺

jo_: Amelie M.: Moc mě těší, co všechno v tom nacházíte.

Amelie M.: Díky. Tuhle drobnost jsem měl rozepsanou déle. Ale neměl jsem rým na smrt. Nepadalo mě pořád prd a ještě horší věci ;o)

dobrá myšlenka

na to mám jen jednu odpověď.. za mě je lepší shořet, než před něčím zdrhat a vyhasnout..

bezva mini.. někdy stačí prostě jen pár slov..

jo_: Děkuji, literární sestro. Člověk, i když už se tolikrát spálil, má prostě pořád tendenci uvěřit pohádkám. Takže tě nepošleme do Průhonic...

slavek: Market30: Market, Slavku, jsem zde! :-) prichazim s louci svetla a hrejiveho ohne a naladou radostnou! rozsvitim pro vas vsechny hvezdy a zazenu tmu a budu vam vypravet pohadky tak dlouho, dokud jim neuverite :-) nebo dokud me neposlete do pr.. pryc nebo snad pruhonic na vlak? :-D
btw. slavku, ty muj bracho v literature, hezke to je.. a ta anotace pobavila :-D

Market30: Díky za pochvalu, moc to těší a hladí.
Víš co? Přibereme ještě jo_ a obnovíme legendární Klub opuštěných srdcí seržanta Pepře.
:o)

Úžasný je to. Smutek z toho úplně tryská. Že to říkám zrovna já.. viď. :-)

jedna rychlovka z kavarny, treba ti zkrasli den :-)

tolik lasky a nehy
a rozkvetle brehy
touha po shledani
touha po cekani
srdce napjate
a oci dojate
je tam nekde venku? co myslis?
zahadne se objevi a uz nezmizi
urcite tam nekde venku je
a jeji srdce se raduje
urcite tam venku ceka
jen tve srdce specha.. :-)

Děkuji. Trpělivost mi, myslím, nikdy nechyběla. Ale čas pomalu dochází...

touzit a snit a trpelivy byt ;-) chytlo za srdce, hezke, vnitrne sdilim a citim..

Svatá pravda :o)

I ryby musí jíst.

Singularis: Děkuji. Při druhé návštěvě Paříže jsme už Louvre navštívili, ale bylo to podobně dramatické. Snad někdy zveřejním i druhý cestopis...

Díky.
Singularis, přečetl jsem tvůj cestopis a dobrý. Konají se vůbec ještě srazy Psanců?

Jako celek je to série příjemná k přečtení. Sám/a jsem podobné výlety zažil/a a podobnou reportáž s fotografiemi jsem i napsal/a ( https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=36612-hygge-pod-prelouci ), takže mi nedělá problém se do toho vžít a odnáším si ze čtení příjemné zážitky z míst, kde jsem nikdy nebyl/a. :-)

A „I work, but for me, not for police!“ mě opravdu pobavilo.

Tento díl je pro mě z celé série nejzajímavější, snad i pro tu platební diskriminaci v Louvreu. Asi prostě mají moc zájemců, tak část z nich vědomě odbudou...