Ginnare: Já to vnímám jako osobní, ale samozřejmě to tak může být napsáno záměrně :). Ty termíny mi nejsou neznámé, jenom jejich použití v básni je nezvyklé a trochu kostrbatě tam trčí, což je asi dáno i délkou těch slov. Ale jak jsem už psala, zase je to originální, líbí se mi. A chápu dobře, že o ušlechtilosti píšeš ironicky?

Orionka: Osobní? Nepředjímej... žádný filatelistický zázrak na to lepit nechci a nebudu...

S těmi termíny máš asi pravdu... já tu kostrbatost nevnímám, ale na někoho, kdo se s nimi nesetkal, to může tak působit.

Rozhodně je to totéž, ale nemyslím, že v různém úhlu pohledu... jistá dávka smutku a znechucení prosákla tam i tam...

Děkuji za zájem :-)

Dickens: děkuji, že čteš. Děkuji, že rozumíš... :-)

Je to takové hodně osobní, vzkaz určený konkrétnímu adresátovi, tak snad si ho přečte. Baví mě ty fyzikální metafory; i když odborné výrazy působí trochu kostrbatě, je to originální. Zarazil mě jenom ten rozpor, nejdřív ušlechtilost, pak hovado - to je rozdílnými úhly pohledu na totéž?

Ten závěr probral i mě. Pěkný. Myslím, že rozumím. :))

Mlčeti Zlato: nechtěla jsem Tě rozesmutnit. Jsi na mě až příliš hodný. Nebuď tak vnímavý... raději... člověka to pak zbytečně bolí... věř mi, znám to.

Lasak: na patos Ti kašlu, ale to zarovnání na střed se mi líbí víc. Dík za čtení a koment.

Ale tohle miloučké. Usmívám se u toho.

Zajímavý přednes. Takový typický přednes klasiky a přitom je to báseň moderního ražení. Na můj vkus to místy zavánělo lehce patosem, ale jen lehce
Co se týče básně, tak za mě dobrý. Dobře napsané, zajímavé obrazy, má to nápad. Jediné co bych poupravil je poslední verš. Chápu mezeru, ale zmenšil bych ji, protože pak výpustky vypadá jako další oddělení textu. Zároveň si myslím, že by tomu více sedlo zarovnání na střed.

Ohromné, nádhera, čistá poezie. Na Tebe nečekaně sevřený tvar. Jen smutné je to.

veľmi pekná báseň a krásny prednes

Nejaky ten dulek by nebyl spatny... Ale vazne, je hezka. Priklad, jak malo slovy vyjadrit podstatu.

Moc milá...hezky vyjádřeno:)

Jolly: "babiččiny staré skleněnky..." tak teď jsi mě holka úplně zbourala... :-D
Děkuju

hned mě napadla Jasná Páka a jejich "jako koule v kulečníku, tak se často kutálim..." jinak mám teď chuť najít babiččiny staré skleněnky a udělat důlek :)

jsi příliš shovívavý
asi to bude tím, že je neděle jak malovaná...
Děkuji :-)

Po přečtení se rozkutálí i myšlenky, za skleněnkami i za nestálostí. Tohle má s člověkem udělat zdařilá poezie. Moc hezké.

Mlčeti Zlato: vyhynutí nehrozí, kdo v sobě lásku nosí... navenek křehký, však uvnitř houževnatost sama... to láska nás zocelila...
Díky ní jsme tady... to nevíš? :-)

kmotrov: milostné poblouznění nemůže být láskou...
láska je něco, co vyklíčilo v hloubi duše, zakořenilo a vyrůstá na povrch s vytrvalostí plevele a krásou nejexotičtějších květin (nebo kopretin, čekanek a lučních zvonků to je fuk)... vytrhat ji se každý brání, ale někdy není zbytí...
Vytrvalost manželství nepokládám za šedou... v mých očích hraje všemi barvami... ovšem... je-li to vážně láska a ne jen zvyk či strach ze změn...
Víru mám v úctě, i když již od dětství mě pohled na Krista na kříži spíše rozesmutnil, než vyvolal pocity lásky... snad lítosti... možná... v tomto směru mi dětské oči zůstaly...
Definici všeobjímající lásky neznám a nevím, chci-li znát... z úst člověka taková definice zní spíš jako umně zamaskovaný důvod nedostatku lásky pro své nejbližší...
A další možnosti? Nač je probírat?

A co je to láska? Jeden může vidět milostné poblouznění, druhý šedou vytrvalost manželství, třetí Krista na kříži, pro jednoho je láska k jednomu člověku vším, pro druhého je to málo, hledá všeobjímající lásku, určitě jsem nevyčerpal všechny možnosti...