Děti jsou rozumbrady...:-))) Pobavilo..

Já si docela čerstvě vzpomínám, jak moje mamka chtěla překvapit tátu novými hodinkami.

Já byla z toho paktu nadšená, ale neodpustila jsem si dát tatínkovi hádanku:
"Tatí, že neuhodneš, co ti dá maminka k narozeninám? Nosíš to na ruce a dělá to tik tak..."

menší střih..

Letošní Vánoce, maminka chce překvapit tatínka vinotékou. Můj osmdesátiletý dědeček mrkne na tátu a říká: "Tak co, už se těšíš, jak si budeš ukládat víno?"

Ta překvapení jsou u nás velmi těžká..;)

:-) díky

To je tak dobře napsané, osudem i slovy! Prskám smíchy, hlavně ta část s černochem je kouzelná :D

Trochu kýčovitá zápletka, ale jinak to není napsané špatně, máš potenciál. Ten příběh s dvěma polovinami jednoho celku a posmrtným životem mi připomněl knihu Jak přicházejí sny, která je důkazem, že o tak sentimentální zápletce se toho dá napsat opravdu hodně

Příběh mě moc nezaujal, ale tvůj styl psaní ano, takový minimalistický...

Vladan: možná :-)

No, nekonformní, ale má náboj! Doufám, že je to jen fantazie :-)

Devils_PIMP: jj bylo to původně kratší a pak jsem přidal........ Ale je to tak, neprepisuju zpětně... Extrakt je to, co tomu dá tu správnou šťávu...... ale člověku leccos docvakne až když si dá třeba půl roku oddych a pak to po sobě přečte znovu ..... dík za komentář:-)

No ... Jako obsahove ok - prilis dlouhe

No...husina...zvláštní styl tedy, ale nádherné, smrt nerada řeším, ale napsal si to opravdu krásně. Už ta bílá růže pro dceru...samotář v davu...a pak to souznění a nicota, ale nějak něžná, dojemná a pak ten závěr, opravdu mě to vykolejilo.

Inspirace v Kameňáku?;)

Pravda, já dnes byla okřikována, ať nehvízdám a nemlaskám.. Musela jsem tedy ten burčák povolovat častěji, aby nedošlo k nehodě..

A takové, kteří trápí kapry, zmlátit košíkem..

Homér: díky vím, že začátej je asi prachobyčejná nuda, ale mělo to být o tom,že se má pokračovsat jen dalšími postřehy a příhodami. prostě jen úvod odkud to vše pochází. Nevadí budu pokračovat raději formou povídek, fejeteny se asi moc nečtou. tak že dnes povídka "KAPR"

Dočetl jsem to a je to dobrý.

Taky, taky přikyvuji komentům...:)

Yana: jo to je i mé motto :-))

Líbí se mi. Raději pohádkově sním, než šedí všedních dní se beznadějně lopotím.

.

děkuju.... hřeje na srdíčku:-) odvážímse tedy sem dát i Anonimní II

No..nelituji, opravdu nelituji , že jsem tvou báseň rozklikla...je moc pěkná..přesně to cítím tak , jak píše Yana :))

... jen se k dámám přidávám :o)

uf, píchlo mě u srdce. Některá místa fyzicky bolí, když se na ně vrátíš, cítíš přítomnost něčeho krásného, co je v tom místu zachováno...mnohdy však spíše jako pomník, jelikož čas běžel a vše je jinak...