|
smíření
 31.05.2012 5 986(8) 0 |
Jak malý motýlek,
usednu na tvoji dlaň,
jen tiše posaď se
a přivři víčka.
Na chvíli zapomeň,
buď chvíli jiná
a nemysli kam nymfa smutku,
hrotem šípu míří.
Život tvůj teď nekončí se,
ani nezačíná
a ne každého a napořád,
si osud štěstím hýčká.
Až bolest léty zmizí,
ty pochopíš i vrásku v tváři,
až pohladí ji,
pampelišky chmýří.
usednu na tvoji dlaň,
jen tiše posaď se
a přivři víčka.
Na chvíli zapomeň,
buď chvíli jiná
a nemysli kam nymfa smutku,
hrotem šípu míří.
Život tvůj teď nekončí se,
ani nezačíná
a ne každého a napořád,
si osud štěstím hýčká.
Až bolest léty zmizí,
ty pochopíš i vrásku v tváři,
až pohladí ji,
pampelišky chmýří.
31.05.2012 - 09:59PrimaDen: Yana: PrimaDen: Díky lidičky neco jsem s tím spáchal ale to víte, člověk se na to podívá za týden a zase by měnil a přehazoval písmenka.
Málo co se podaří tak aby to nebylo nutné předělat. psal jsem to pozdě v noci ... a te´´d bych to nejraději smazal ale to by nebylo fér:-))
Málo co se podaří tak aby to nebylo nutné předělat. psal jsem to pozdě v noci ... a te´´d bych to nejraději smazal ale to by nebylo fér:-))
31.05.2012 - 09:21Ta první sloka nemá chybu, ale líbí se mi celá báseň, hlavně ta myšlenka co je v ní obsažená je mi blízká. Pěkné. (-:
31.05.2012 - 08:19Hezké, jen ta třetí sloka je v mých očích trochu méně propracovaná, ale zato první a poslední skoky jsou moc povedené:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Smutek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Anonymní konverzace II.
Předchozí dílo autora : Anonymní konverzace I.
