Ten závěr se fakt povedl. Opakování slova slovo mě tam nevadí. Dobře :)

s těmi prvními řádky jsem to taky řešil. původně byl každý jiný a jen jsem nahradil "má sílu" právě třeba slovem "dokáže" atd. nakonec jsem se rozhodl, že to dám všude stejně...těžko říct, jestli to tak je ok...

Vůbec nevím, jestli jsem to pochopil. Já bych měl sám pro sebe jedno vysvětlení pro to, co Lukiovi moc nesedí. Připomíná mi to ty situace ,děje, které někdy trvají i roky. V jedné písni se zpívá: "vlož mezi nás, co je v nás zlé, a já přesto....." A to jsou ty velké a silné příběhy, často i velmi dramatické, které známe z některých starých dobrých pohádek.

Mně se to líbí, ale nejsem si jist, jestli to opakování Slovo z toho ndělá jakoby.....něco ......jakoby něco velmi , velmi dramatického. Jakoby to tím získávalo více patosu, než je třeba. Já bych ty 1.řádky viděl takto:
slovo má sílu, má sílu, má sílu, dokáže. Ale jistý si nejsem. Možná.

...výborný závěr.

...taky mi ta jediná pravidelnost v těch s e nějak něsedí....ale má to náboj.

touláme se, spojíme se, vídáme se, neznáme se ... ty konce mi tam prostě nějak nesedí ... a to hlavní, číst od konce na začátek mi přišlo o dost lepší než klasicky, takže bych to celé otočil a nechal tak

hezká ...

Nejvíc je ta první část, ta je opravdu vydařena...

ARA: přesně tak to bylo myšleno.díky....

Mrazí! Ale líbí. Nedřív jsem si nebyl jist, jestli se dá v takové chvíli pokorně ulehnout k zemi čelem. Ale dá! Pokorně u vědomí utrpení člověka ano.

zaujalo, pěkné :)

Díky za komentář. Jsem rád, že je z toho ta melancholie cítit...

Poznámka nad čarou: trochu mě ruší, že vše začíná velkým písmenem, nechal bych velkým vždy jen první řádky.

A pod čarou to hlavní: Líbí se mi to, ten smutek v tom a melancholie. A poslední část je nejlepší.

Mě se to líbí...je to takový niterní monolog...podobný těm, který často vedu sama...:-)

Podle mého názoru hezky tajemný příběh. Zasloužilo by si to objasnit, kdo vlastně ten noční návštěvník byl. Jinak se to dobře čte, má to spád a potřebnou dávku napětí, která udrží pozornost čtenáře. Nezbývá, než pochválit a popřát autorovi hodně inspirace do další práce.

Jsi jiná. Neznám tě
Chtěl jsem tě. Tehdy
Chci tě. I dnes?
Chtěl bych tě. Kdykoli

tohle je nejlepší!

krásné, ze srdce ...

Ok, pokusím se to příště víc vypilovat:-)

Nerada ;) ale souhlasím s Cholikem, krapánek to kulhá, jinak nápad dobrý.