12.08.2011
2
1837 (9)
0
zlé emoce se vylily ze břehů
zatopil jsem tvoji duši
po okraj
žalem

bílé fasády domů už nezáří
ploty ulehly k zemi
pokorně
čelem

utichly tóny klavíru
hodiny přestaly tikat
bez varování
navždy

zatopil jsem naše duše
nenávratně
po okraj
žalem
 12.08.2011 15:07
ARA: přesně tak to bylo myšleno.díky....
 12.08.2011 12:15
 ARA
Mrazí! Ale líbí. Nedřív jsem si nebyl jist, jestli se dá v takové chvíli pokorně ulehnout k zemi čelem. Ale dá! Pokorně u vědomí utrpení člověka ano.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.