Něco ano, něco ne...ale jako pocitovka rozhodně působí :)

z utržků nehtů si DNA poskladali
z útržků mrtvýho snad poskládají zbytek
až zjistí kdo byl vrah
skončí všichni na chlup stejně.

Líbí se mi strašně moc. Krásný obrazy, vyjádření, mám z toho příjemný mrazení v zádech... U mě to je stoprocentní 4% Paralela.;o)

možná že právě ty posmrkaný kapesníky dokážou se vrýt pod kůži, protože ta nepřestávající latentní rýma, co nakazila i srdce, nejde jen tak zapomenout...
;)

nezoabouchávejte prosím, dejte nám čas se probudit, dejte nám druhou šanci...;)
dobře psané...

Taky bych chtěla zapomínat...ale nejde to...nejde...
moc pěkná básnička...:)

Je to dobře,velmi dobře vyjádřený pocit.Neznám moc lidí, kterým se nestalo něco podobného.Je to chyba a těch se má využívat. Pocit že už to je za mnou je osvobozující.

Docela přesná, je ze života? Protože na mě působí hodně realisticky. Nesnaží se zalíbit, je tak nějak svá... Povedla se ti.

A co na tohle pomáhá? Pěst (jemu) nebo alkohol (sobě). Aspoň na chvíli... zapomeneš.

Nejsou náhodou všichni chlapi stejní? :D moc se ti povedla :)

Nepíšu pro kritiky, ale pro svůj klid, protože to zkrátka jinak neumim :o)

Taková drsná, z prvu možná až moc. První strofa mi moc nesedla, ale budiž. Jen snad škoda toho konce. Báseň jako taková je pěkná, ale na konci je to zase jedna z mnoha básní o zhrzené lásce. Kdyby z toho vypadla trochu silnější a emotivnější pointa, tak by to bylo ještě lepší... ale neříkám, že takhle je to špatné...

=))) co k tomu říct...jako vždy originální...

od srdce a od plic :) to je potřeba :)

No, už bylo i líp, to máš pravdu :o)

Tohle "znám"...přesně, jasně a emočně napsané... i když asi příjemně ti není co?...

Jak je možné, že jsem tohle skvělé dílko úplně přehlídla?

->Tom:
neni o tom jestli chceš někam patřit ale o tom jestli patříš... a když patříš těžko z toho vyrosteš -> možná si uvědomíš že patříš jinam, ale neda se řict že z toho vyrosteš.

->paranoidandroid:
nemyslíš, že výrazy sny a dny by se sem krajně nehodili? tahle nespisovná formulace mi sedí mnohem víc, ale je to asi otázka vkusu ;).

Moc pěkné.. připomnělo mi to dobu, kdy jsem bydlel s mamkou... sice sem sam nikdy nevěděl co to je vlastne domov a nevim jak to je pro tebe silne, ale věřím, že si oblibiš i nový domeček ;)... a jednou budeš vzpomínat i na něj ;)

neřekla bych, že apatická... rozbolavělá, to ano.... hodně.... ale moc pěkně