Líbí se mi.

nelíbí, omlouvám se

Krásná poezie.

To je silný námět, jako náboj co z pušky letí ...

Není běžné říkat kněžně
že zlatým srpem vládla
když z přírodou mládla
mezi nebem a zemí
kde bydlí jmelí a to
srdci velí přijmout
obřad plodnosti celý
bez zostuzení, však
ona neví jak blízko
je její duše porodu a
tak zatím jen nohama
kluše a srdce letí
nahoru.

yahooo

Strach:
Ten příběh, z kterého vychází, opravdu bolí ...

Au

Pěkné a bolí

Příjemné

človiček:

Cesta ke světlu,
kde tak často se padá,
A chytáš se všeho,
... co se nerozpadá

Až rozpadne se všechno
v pouhý prach
Teprv až tam
zmizí strach

Teprve v čase, který člověk možná nemá
v černotě zjeví se mu krása němá.
Teprve v hodině poslední On ví
co jiní netuší. Pokud pak víru v ten
poklad má, cestu k světlu rozpozná. Ví
že již nemá co zhatit a poznání nelze
již ztratit a kdyby už nedostal se na hladinu
vděčný bude za tuto poslední změnu neboť
vesmírem lásky stává se za odměnu.
Vítám tě Ellie