Jsi osobnost, možná nejen to, trofej přibitá na zeď svou vyjímečností. Kdo tě sundá, když zápěstí nemáš volná. Svázala ses, a nyní ukazuješ pouta. Jsi volná a vždy jsi byla... to je ten strach??

Anděly, svět potřebuje bytosti jako jsi ty. Rozumějí smutkům a splínům, ale podstatné je aby ses také naučila kolem sebe v té ponurosti rozvíjet ratolesti vinné révy , košatit stromy a pozvedat padlé duše co nevidí za obzor soucitu. Zámek je kolem Nás. Je krásný, ale zpustl , protože polobohyně jako jsi ty pěstují trní a révám se moc nevěnují. Jsi vyjímečná autorka reality jen neznáš svoji skutečnou moc.

Dracolest : ztracená pohádka s krutým podtextem života a smrti. Připomíná moderní baladu, kde moře není jen místem, ale symbolem osudu, který je neúprosný a věčně se opakuje. Rybář není jen rybářem – je nositelem cyklu, který sám nemůže změnit, jen v něm přežívá. Malá dívka i chlapec možná představují nevinnost, touhu, a zároveň neodvratnost konce.

Je to smutné i krásné zároveň ...prostě pecka

Moc hezká pověst. U nás tady na Jesenicku je taky prý taková chodba. Měla by vést z Vidnavy do Javorníku. Ale kdo ví. A právě pro to tajemno jsou pověsti tak krásné.