Neu: Je to polovina sbírky, druhou vložím později. Chvála ale patří J. Hájíčkovi, který sbírku napsal, já mu ji jen zprznil.

Četla jsem nadvakrát, ale stalo to zato. Moc se mi líbí :-)

Honzo, ráda, prozkoumám pečlivěji tvé dílko, ale až po víkendu, jsem pryč...

Na můj vkus strašně dlouhá, ale jinak výborná. Často čtu na monitoru a tohle je spíš na papír a do vlaku.

Napsals to přesně, Ziny. Mazání kritik lidem, kteří věnují dílkům druhých svůj čas, považuji za velmi neslušné.

borovice: díky za koment. Přemýšlím o posunu prvního haiku do - kdy. Zarazil jsem se u "" zapršelo "". Je to jen zajímavost, ale jak mohu vědět, že zapršelo, když jsem nebyl přítomen. Ráno když jsem viděl plavat špačky v popelníku už zase svítilo slunce. Není to náhodou už vlastní hodnocení situace, což by v haiku být nemělo?

Téma prvního je založeno na mnohovýznamnosti českého jazyka. V kontextu s druhým textem. Každopádně i bez vnější atrakce je text vypovídající, ukazuje mi danou situaci. Možná ji ještě zpřítomnit, posunout děj na místo, kdy pozoruji, že se hladina zvedá?...

Druhý námět je taky hodně zajímavý. V kontrastu svobodné vlaštovičky a nesvobodné andulky v kleci, přestože větrané na balkoně či nějakém místě před domem.

Psavec: dik

kmotrov: káleli jsme na všechno a tvůj nápad je dobrý.

Moc povedené.

První je vtipné napsané ve free form minimalismu. Druhé co třeba takhle:

vylétly z hnízda –
mladé vlaštovky kálí
andulkám na klec

Byli jsme jiní na prahu dospělosti? Kálely jsme na klece.

Gora: kvaj: díky. Taky mi to přijde teď lepší, když výchovu zruším.

První mi přijde VELMI dobré a vtipné, u druhého bych pozměnila první verš, ta výchova je dle mne celkem hodnotící slovo... a i ve free formě bych se myslím bez první řádky obešla zcela, jinak fajn dílka.

Hezké miniatury. Slovní hříčky mám rád.

Miňko: dík

Jako bych to viděl.. Opravdu líbí!

Psavec: Jen pouhý popis, původně tam toho bylo daleko víc, ale sestříhal jsem to na polovinu. Díky

Gora: na počátku všeho bylo slovo a toho zneužili všichni básníci.
Máš pravdu, jsou určitá slova, fráze, obrazy, prostě kýče, které se pořád opakují.

kmotrov: o to nikdo nestojí. Smrt je součástí života, bohužel. Nebo bohudík? Dostaneme šanci znova se zrodit a nepodělat další život, jako ten před tím?
Dík Kmotrove

Výstižné.