Hlásím se k zelený a modrý.

Psavec: Myslíš? Díky... :-)

Určitě mám černou, ale básnička je dobrá.

Koala: Díky... :-)

Moc pěkné zamyšlení.

človiček: :-)

človiček:
Srdce moje ve verších zní,
podobné zvuku pražců
v rýmech, když sní...

človiček: Díky,líbí se mi co zde píšeš... :-)

človiček: Díky za velmi neobvyklý komentář. Vede mě k dalšímu zamyšlení a to jsem rád... Ještě mi nikdo nic podobného nenapsal... Díky :-)

I kopřiva se cuká žahnout
když sahá po ní dětská ruka.

V kom tluče srdce moje?
nejen pražce se mnou zní,
mnohé oči rezonují.

Každý rod má jakési nosiče vědomí. Dost často jsou to básníci spjati slovem se svými předky i potomky.

Tato báseň je profilová. Obraz tvého Já. Občas a ne zrovna často potkám člověka , který mimoděk , při dialogu utrousí např. slovní spojení zmatená voda ....nebo podobné a vždy se z toho vynoří jakýsi kolega nebo kolegyně, poutník-přeměny. Hodně zdaru.

Koala: Díky, to povzbudí... :-)

človiček: Díky za veršovaný komentář, je super... :-)

Pěkné. Krása v jednoduchosti. Piš a dávej... Dík za to.

Jarovane ,Jarovane
napříč chladu z tvých
slov teplo vane.
Dávej lidem svého léku
prohřívej jim
srdce kalná, nebude
to práce marná.

Psavec: vanovaso: Díky :-)

Tak piš dál.

Super. Díky.