28.07.2020
14
Osamělý básník
o svých verších sní,
píše si své pohádky,
které nikdo nevidí.
Kreslí v duši krajinky
s jednorožci hovoří,
každou chvíli novou touhou
jeho srdce zahoří...
 06.11.2020 08:27
človiček: Díky,líbí se mi co zde píšeš... :-)
 04.11.2020 23:39
Každý rod má jakési nosiče vědomí. Dost často jsou to básníci spjati slovem se svými předky i potomky.
 13.08.2020 20:44
Dear.K: Dík :-)
 12.08.2020 20:39
Hezké, trefné :o)
 02.08.2020 20:08
slavek: :-) tak nějak :)
 02.08.2020 18:02
A z těch tužeb krájí a v básních kolem sebe rozhazuje...
Hezký.
 02.08.2020 09:29
PrimaDen: Díky... :-)
 02.08.2020 09:28
Market30: Pěkné zamyšlení... :-)
 31.07.2020 15:50
Těžko říct jesti to mají básníci lehčí či ne. Každopádně, můžeš vyndat to co ostatní skrývají. Zase... pochopí jen někdo. To je otázka :-)
 30.07.2020 10:15
líbí se mi.-)
 30.07.2020 09:39
vanovaso: Psavec: korálek: Díky za komentáře... :-)
 29.07.2020 19:09
Milá a romantická :-)
 28.07.2020 22:03
Zasněný poeta.
 28.07.2020 10:33
Ach,ta duše básníka...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.