Nikytu: děkuji :-) to přirovnání přišlo spontálně, jsem ráda, jestli je originální :-)

Krásné přirovnání. S tím jsem se ještě nesetkala. :-)

"...bez tebe nemohu
vzít naše duše na milost
musí být na to dva..."

Tím jsi to krásně uzavřela. :-)

Bohužel, těmto otázkám nikdy neunikneme. Nakonec snad ale všechno má své proč mělo to tak být... Snad.

Moc se mi líbí. Krásně zde ten nápad zafungoval.

princeznacarodejkaZ: Díky za návštěvu a komentářík :-) jsem ráda, že působí na emoce ...

Krásná, při čtení mi až srdce zabolelo.

Něžné a přitom hluboké, jako to jezero. :-)

Nikytu: Děkuji za návštěvu a komentář. Ano , hezky jsi to shrnula - jsem ráda, že nejsem sama, kdo to tak cítí :-)
já jsem si to zažila minulý rok a je to psycho! dalo mi to zabrat.

Těžké je loučení se s milovaným místem, ke kterému se vážou vzpomínky. Já zatím zažila jen stěhování z koleje, což je ještě v podstatě nic...
Ale zvláštní je, že kdykoliv odněkud odjíždím (byť to bylo jen na dovolené na pár dní), vždy mám pocit, jako bych tam něco zapomněla, ač jsem si vše sbalila. Snad kousek sebe? :-)

Moc se mi líbí to zamyšlení. Opravdu, ani ta největší krabice na světě by vše nepojmula. :-)

koiška: děkuji :-) nj. tak to kolikrát je....

koiška: Děkuji :-) mám radost, že se líbí )

A stejně jim dáme novou šanci. Moc pěkné. :)

Ještě že můžeme snít. Krásné. :)

Nikytu: Děkuji za návštěvu a komentářík :-)

Odpuštění je těžké, ale nakonec zjistíme, když to dokážeme, že nás osvobodilo a očistilo. :-) Odpustit znamená také zbavit se zloby a temnoty uvnitř sebe sama...

Nikytu: to mě těší, děkuji :-)

Nikytu: díky :-)

Cecidit angelus: děkuji, jsem ráda :-)

Cecidit angelus: děkuji :-)