05.08.2015
9
1217 (19)
0
Na hladině vody pluji, vznáším se
do nebe a slunce hledím
to kouzelné mihotání
v jabloni zrcadlení
světlo a stín
do snů se nořím

na tebe myslím

Má duše hříchy obtěžkaná
duše steskem trápená
zdá se lehká, lehoučká
ve vodě rozpuštěná
aby se mohla nechat hladit
hýčkat modrým sněním

na tebe myslím

Pohlédnu dolů na dno jezera
i hladinu vodní shlédnu
odraz ženy se třpytí
je krásná ve vodním obraze
vidím teď jasně
jsem to já

na tebe myslím

jsem sama
galerie
 03.02.2016 21:40
Něžné a přitom hluboké, jako to jezero. :-)
 08.08.2015 09:33
casa.de.locos: děkuji za přečtení a komentář :-)moc potěšil. přirovnání je krásné a do obrazu zapadá ) krásný víkend
 07.08.2015 20:50
Evokuje mi vrby u řeky, máčející své dlouhé haluze ve skleněné hladině. Asi to nebylo zamýšleno, přesto děkuji.
 07.08.2015 16:23
koiška: PrimaDen: děkuji moc za komentář - potěšil :-) a krásný víkend přeji ))
 07.08.2015 08:58
chápu tě i mě je smutno.......:)
 07.08.2015 00:54
Hezká,snad voda ten smutek odplaví a nadlehčí trápení..
 06.08.2015 16:56
korálek: Vida! V roli smutné jezerní panny Tě ještě neznám...:-)
 05.08.2015 23:57
vanovaso: děkuji za návštěvu Van)) a komentářík :-) smutná je
 05.08.2015 22:15
hm... líbí se mi... i když je smutná...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.