Ano, ano, ano, přesně tohle je styl, který ráda čtu, který mi je blízký. Ten závěr je skvělý.

casa.de.locos: Byli jste dva a měli jednu chanru...

Pro mě je příjemně básnicky rozervaná, jestli se to tak dá napsat, je v n8 splín, alkohol, atmosféra, touha po čemsi, nespokojenost se stavem věci, ale taky balkónová pohoda a souznění, znám takový pocity, u mě by to byla zahradní houpačková, ať žijí poetické duše, tohle se mi líbí, ovšem čtvrtá sloka je nejvíc.

shane:

pít s básníkem je horší nežli píti sám
na dvojí duše padá dvojitý splín
a než se slunko skloní ku vlnám
dvě těla skrývá zeleň rákosin

(ale stejně jsem pila s nowišem)

Singularis: Ďakujem za vysvetlenie ;)

Jedno staré dobré pravidlo říká: "Nepij víno, jsi-li sám a smuten!"
Znám ten pocit, kdy se smutek snoubí s marnou touhou...

Kdo na dně vinné sklenky pravdu hledá,
když srdce jeho jímá jakýs žal,
zmocní se jej jen nostalgie bledá,
zvláště bude-li ještě píti dál.

Marné je hledat v pití zapomnění,
lépe je čistou hlavu svoji mít,
ať jen si chandra ostré zoubky cení,
vnímej jen krásu a ji nech dál jít...
:-)))

Neměň poezii za nic, rozvíjej .... těším se na pokračování

V básni vnímám především určité paradoxy - říkáš, že mlčíš, a přece tě slyšíme recitovat; vyměnila jsi poezii za lásku toulavých koček, ale tvůj text je stejně spíš báseň než kočičí vyznání lásky. Z posledního odstavce mám pocit, že tvoje duše by potřebovala nabrousit (odstranit rez) a nalakovat (lak je nátěrová hmota tvořící průhledný, tvrdý, ochranný film).

Jsem zvědavý/á, jak ji rozvineš...

slnečnica: Casa.de.locos píše v básních s malým počátečním písmenem všechno. Velké písmeno by ten verš esteticky znehodnotilo.

Vy Česi píšete mená národov s malým začiatočným písmenom? To je pre mňa novinka... najviac sa mi páči začiatok a záver Tvojej básne, atmosféra je skvelá. *

úplně mě to vtáhlo do té posmutnělé večerní atmosféry, moc hezké :)

Tom Cortés: To je samozrejme pravda, narozdil od poctu slabik nejde toho vetsina prevest do jineho jazyka, protoze napriklad sezonni slova a celkova symbolika haiku je hluboce zakotvena v japonske kulture a historickem a etnickem kontextu. V cestine a v ceske poezii rozhodne neexistuje tak propracovany system symbolismu, ale myslim si, ze hodne se toho z haiku (s trochou flexibility) do czaiku prevest da. Problem je ze nas vztah k folkloru a prirode je diametralne odlisny od toho japonskeho, coz znacne snizuje mnozstvi potencialnich ctenaru. (Jsem rada, zes to nakousl a primel me pokusit se zformulovat muj nazor, uz delsi dobu uvazuju, ze se tim budu vice zabyvat. Napred si ale musim sehnat vic informaci.)

casa.de.locos: Už jste narazili koukám na leccos, tak jen přidám, že v otázce české podoby haiku asi nemá smysl parafrázovat na sto procent japonskou báseň, co se týče její formální stavby, protože v japonštině je tam mnohem víc než téma a slabiky: je tam i rozložení slabik, zvukomalba a předepsaná slova (znaky), jinými slovy je vcelku jedno, že ti tam ulétla slabika navíc.
Víc bych asi řešil obsahovou stránku haiku a jejich náladu, což si myslím, že se ti povedlo vcelku přesně, ale kdo ví, třeba by nás ostrovní národ vyvedl z omylu :)

Abych dodržel tradici, kterou jste tu zavedli...
1. první, co to ve mně vyvolalo byla chuť puerhu kvůli vzlínání z hlíny, ale po druhém přečtení to naopak navodilo klid, pohodu, čajovnu, já zabořený v rohu místnosti v polštářích na sezení a vůni čaje
2. vzpomínky na vandry a letní toulky přírodou :)

casa.de.locos: Výborný nápad a jsem rád, že to u toho vtípku neskončilo :)

ježek: Ono to mělo být rozhárané. ;-).

Anglicky, nebo po našem... Trošku rozhárané. Ovšem jsem chlap a vidím věci jinak. ;-)

Homér: Kdybys to mermomocí chtěl překládat, tak jo. A tahle pro změnu o gayovi je.

ježek: Nepovídej. Česky je to tady http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=33786-prozac

Tak to snad ani néjni česky. :-)