|
inspirace - brian molko (meds - placebo)
|
bílé už jsou jenom mraky, záda rozdrápaná do krve
růžové nehty utřu do oblohy
zfialoví
jak stíny za šírání, kruhy pod očima
cizí ramena a cizí vina
ovázaný hrudník, žíravina
propíchnutý ret a váha kovu na jazyku
a váha síly zvyku
co ji bez steroidů nevyzvedneš nad hlavu
bílá jsou rána v hnízdě střepů
kdy místo na smrt
myslíš na kávu
růžové nehty utřu do oblohy
zfialoví
jak stíny za šírání, kruhy pod očima
cizí ramena a cizí vina
ovázaný hrudník, žíravina
propíchnutý ret a váha kovu na jazyku
a váha síly zvyku
co ji bez steroidů nevyzvedneš nad hlavu
bílá jsou rána v hnízdě střepů
kdy místo na smrt
myslíš na kávu
marinka: ona je to v podstate oda na jednoho zpevaka, ktery glorifikovanou sebenenavist povysil na umeni
casa.de.locos: neviem, mám zmiešané pocity. Pripadá mi to ako sebatrýznenie.
Anglicky, nebo po našem... Trošku rozhárané. Ovšem jsem chlap a vidím věci jinak. ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
prozac : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : prokrastinace
Předchozí dílo autora : definice něhy

