Singularis: To rozhodně - ale to všechno jsou podkategorie loučení, nejdůležitější je možná to, kdo je odcházející a kdo opouštěný. (Samozřejmě jsou i loučení na půl cesty, ale zřídka)
Ale možná ho ani nelze rozdělit a popsat.

Chápu, že báseň tě neoslovuje, je hodně osobní, spíš pro mě než pro čtenáře a taky hodně nesrozumitelná.

A42: Neumím vymýšlet názvy, bohužel - asi už se to stane tradicí. Taky nemyslím v jednom jazyce a často mě fráze z jednoho inspiruje k napsání něčeho v jiném. (A děkuji za inspiraci, teď chci napsat něco o překládání významů.)

Letadlo: Děkuji - jsem ráda, když se poezie týká. Jinak to nemá smysl.

Moc hezký popis loučení, cítím tu vůni moře a rozednění, kdy člověk zůstává sám...

Myslím, že u loučení hodně záleží na tom, zda je na dobu určitou, dobu neurčitou, nebo na trvalo a také na tom, zda se loučím jen s jednou blízkou osobou, nebo se všemi najednou. (Pak si člověk připadá ostrakizovaný.) A ještě horší to je, když se ani neloučíme osobně, ale prostě jen dostanu zprávu, že je nějakou dobu neuvidím.

Báseň mě příliš neoslovuje, přestože téma je mi také blízké.

hodně dobrý

Upřímné, depresivní, krásné :-)

Má to působivou atmosféru. Jen by se mi víc líbil k českému textu i český název.

Moc se mi líbí. Dotkla se mě. Asi proto, že je mi to téma v tuhle chvíli až příliš blízké. Skvělá atmosféra a krásná slova, děkuji.

to je jedna z těch básní, které nejsou pro nezasvěceného čitelné/pochopitelné, přesto zní velice dobře a mají dobrou atmosféru. Za mě paráda.

Zvláštní a hlubokomyslné... :)

Sokolička: DDD: Moc děkuju :)

Úsporné, přesto obrazotvorné. Líbí se mi :)

Málo slov a hodně prostoru. Překrásná.

annaav: dekuju

Pekné

marinka: ona je to v podstate oda na jednoho zpevaka, ktery glorifikovanou sebenenavist povysil na umeni

casa.de.locos: neviem, mám zmiešané pocity. Pripadá mi to ako sebatrýznenie.

Ano, ano, ano, přesně tohle je styl, který ráda čtu, který mi je blízký. Ten závěr je skvělý.

casa.de.locos: Byli jste dva a měli jednu chanru...