Ginnare: dekuju - zamerem bylo skutecne vyjadreni jakehosi smutku... a taky jsem experimentovala s formou a snazila se vytvorit neco, co by se dalo autorsky cist a nebylo vecne se opakujici klisoidni forma (inspirovali me adam borzic a jiri feryna na cteni v praze)

Je to velmi zvláštní. Krásné a zajímavé obrazy, které mluví mně neznámou řečí, ale přesto lákavou. Jsou ze země, kam bych se ráda podívala, i když vím, že tam nemám přístup.

je pravda, že se mi to zdá rozčepýřené jako ty Tvé sýkorky, ale to není na škodu... člověk se musí alespoň pořádně soustředit.
a výsledek? Je mi smutno... pokud to byl záměr, gratuluji... pokud ne, kašli na to, třeba mám dnes jen splín pracovního dne :-)

Tvé obrazy jsou úžasné. Někdy je jich na mě téměř až příliš a nemám se čeho chytit, ale to není kritika, protože i to může být výsledkem kvality básně. Někdy se člověk zkrátka tak úplně nemá čeho chytit.

one: představuj si raději skins... mohla bych vyprávět

atmosferické... představuji si všechny ty filmy z anglického podnebí :)

Tři verše a mě se v hlavě rozvinul celý obraz. Tohle je přesně ta úžasná síla slov, které poskládal někdo, kdo jim vidí do podstaty.

Zajímavé slovní volby, z nějakého důvodu na mě dýchlo postapokalyptično. Film nepoznávám. Líbí se mi, založím si ji.

DDD: Moc děkuju... jsem ráda, že nepůsobí ultranadneseně :)

Konečně trocha času... chvilku jsem tu bloudil a pak zamířil k této krásné básni. A netěšil jsem se nadarmo. Ta slova jsou opravdu nádherná. Přirozenost a nenucenost, se kterou píšeš, je pro mě naprosto nepochopitelná. Dík :-)

Miss you too darling

mechanická okurka: díky - je specificky o loučení básníků, tak jsem ráda, že se dotkla.

Jóóó. Ta je hodně dobrá. Právě ode mě odlétá Letadlo a já od něj, takže i mě se to dost týká. Nenásilné a přitom naprosto přesné vyjádření. Jedna z nejlepších, co jsem za hodně dlouhou dobu četl.

Singularis: To rozhodně - ale to všechno jsou podkategorie loučení, nejdůležitější je možná to, kdo je odcházející a kdo opouštěný. (Samozřejmě jsou i loučení na půl cesty, ale zřídka)
Ale možná ho ani nelze rozdělit a popsat.

Chápu, že báseň tě neoslovuje, je hodně osobní, spíš pro mě než pro čtenáře a taky hodně nesrozumitelná.

A42: Neumím vymýšlet názvy, bohužel - asi už se to stane tradicí. Taky nemyslím v jednom jazyce a často mě fráze z jednoho inspiruje k napsání něčeho v jiném. (A děkuji za inspiraci, teď chci napsat něco o překládání významů.)

Letadlo: Děkuji - jsem ráda, když se poezie týká. Jinak to nemá smysl.

Moc hezký popis loučení, cítím tu vůni moře a rozednění, kdy člověk zůstává sám...

Myslím, že u loučení hodně záleží na tom, zda je na dobu určitou, dobu neurčitou, nebo na trvalo a také na tom, zda se loučím jen s jednou blízkou osobou, nebo se všemi najednou. (Pak si člověk připadá ostrakizovaný.) A ještě horší to je, když se ani neloučíme osobně, ale prostě jen dostanu zprávu, že je nějakou dobu neuvidím.

Báseň mě příliš neoslovuje, přestože téma je mi také blízké.

hodně dobrý

Upřímné, depresivní, krásné :-)