Přiznám se že se k tomuto dílku opakovaně vracím, hledám v něm a neskutečně mě dojímá, skvěle napsáno

Smutná... soucítím.

Tak dlouhá cesta jak se ti povedlo vtěsnat to sotva pár slov? ? Uff ...

Moc pěkně seto čte.
Život sebou přináší příběhů.

Umouněnka : moje milá, slzy jsem uronila, ztratila jsem syna, dokáži se vžít. Bolest v srdci se možná nikdy zcela nevytratí, ale můžeme najít nový tvar — ve vzpomínkách, v lásce, která nikdy neodejde, a v síle, kterou v sobě máme.

Četla jsem ji už několikrát nepřihlášená, nějak jsem nestíhala se k ní vrátit. Ale stojí za to ten komentář napsat, protože je nádherná. A myslím, že je hodně obtížné na tohle téma psát bez patosu a přílišného sentimentu tak, abych zároveň vynikla hloubka i intenzita prožívaných emocí. A tobě se to povedlo skvěle.

Orionka: Yana: Děvčata, děkuji, moc mě to těší :)

Je to nádherné. Někdy tvým básním nerozumím, ale v téhle prožívám každé slovo. Rozpor emocí a racia je věčný, o tom ten život je, nebo aspoň poezie.

Prostě nádherně poeticky vyjádřené prožívání, top je ta sloka s kouzelníkem a hned ta následující, moc se mi líbí

Umouněnka: no to ja vim samozrejme

Dandy: Hanulka: Jarda468: LadyLoba: Neu:
Všem moc děkuji. :)
A Neu, já nepíšu kvůli trendu, ale vždy jen to, co momentálně potřebuje ven :)

Ahoj Umouněnko :-) konečně nový příspěvek, už jsem se na něj těšil dlouho. Popravdě, měla jsi už lepší věci, ale uznávám, že tohle teď silně zapadá do současného místního trendu láska/sex-zklamání-chybění. Denně se opakující motiv. Asi divný jaro. Snad to brzo odejde ;-)

Umouněnka : poezie plná emocí a napětí. Je v tom cítit strach, touha i snaha najít klid. Plno hezkých obrazů...

Perfektní ...i když zmizel, něco krásného rozbouřil ... Hosana,,
vivat, jsi ještě živá ...

Moc pěkné počtení.

Krásná

Homér: Ahoj Homére, děkuji, že ses u mě zastavil. :) Jinak k tvé otázce... Ponechme to čistě na fantazii čtenáře. Ať tu nevzniká nějaký bulvár. :D

Rád tě čtu. Takže tě okouzlil, probudil a zmizel?

Mnoho zajímavých myšlenek, obrazotvorně vyjádřeno. Baví mě a i přes chmurnou náladu končí pozitivně, alespoň pro mě. Vnímám v ní to, nevzdávat se, ani když je život těžký, monotónní, není v ní dravá bojovnost, spíš se mísí znechucení až rezignace s přijetím stavu věcí v závěru. Takový mile nadějný je ten konec. Bavila mě.

Taková neradostná.