Momentky

MOMENTKY

v uchu ti dodnes
něco nemálo šustí
ručičky veverek
najdi své krmítko
než tě zabolí volnost
zvaná hrtanem

něco mě drtí když mluvím
nech modrou pro údolí bláznů
projít bludištěm
radši mě jediný úsek zmást
než abych se musela
s bolestí zdravého rozumu kanálem brouzdat

na tebe zakřičí
uvízlí lidé
šlapou po těle aby našli dech
má ruka škrábe po zádech
tu poslední kostlivčí

i když něco bolí
může nádherně nést život kupředu
napečeš šátečky s marmeládou
vložíš chuť i když do těsta červená nestačí
přijde li blízká smrt
pro život pláči

ochutnej vřeténko vaty
stříbřitě prosvítá nocí z mé hlavy
nemohu na nic důležitého vzpomenout

tolik pocitů z nichž budeš odevátý
kolik parníku zatroubí než dovolíš
těm zlým
odeplout

a z fotek si nech negativ
na každém plátku obrázku nic jiného
než údiv

kéž by jednou bylo líp