Orionka: Já to tam všechno cítila, bylo to tam. Ale prostě by si to dle mého názoru zasloužilo víc a tak nějak mi něco říká, že na to máš. A kdo se bojí nesmí do lesa, taky se spousty věcí bojim, děsí mě, ale prostě zatnu zuby a jdu do toho (po hlavě obvykle) a napíšu to i kdybych měla zdechnout :-D Prostě to zkus, klidně jen pro sebe, když to půjde, půjde to, když ne vždycky to jde smazat, o nic přece nejde. Za to nic nedáš a kdyby to nešlo teď, půjde to jindy nebo jinde. ;-)

Máta: Moc děkuji za dlouhý komentář i za pochvalu. Já si taky uvědomuji, že jsem to až moc očesala a hlavně konec asi zbytečně utla, není to pořádně vysvětleno, nechávám čtenáři na domyšlení až moc. To všechno, co vypisuješ, tam je, ale spíš jenom v náznacích. Možná jsem se popisu scén i trochu bála, protože nevím, jestli bych to uměla... ale příště asi zkusím, děkuji za povzbuzení!

Taaak, jsem tu. :-)
Téma je bolavé a citlivé a závěr byl... ze života. Je zpracované dobře, zahrálo to na citlivou strunku, je tam hodně řečeno mezi řádky, o tom žádná, text pěkně plyne, nedrhne. V podstatě bych mohla být spokojená. Ale přesto si troufám tvrdit, že by z toho i ve formátu povídky šlo vytěžit ještě víc. Nebála bych se více přímé řeči, dialogů, konfrontací. Hodně toho co ty tam máš popsané "z venku" by šlo napsat přímým náhledem do situací: tu osamocenost, dialogy na internetu, emoce, očekávání, první setkání, jiskření mezi nimi, náznak nebo i celá milostná scéna, věkový rozdíl, vědomí že to všechno je vlastně špatně, střet sám se sebou, kontrast chalupa x domov, milenec x manžel (i jemu dát více prostoru, jak vypadaly chvíle, kdy byl doma? Jak se choval?). Konfrontace reality x snu, která z toho čiší od začátku do konce. Vtáhnout diváka do hlav postav nebo spíš ve formátu povídky jedné hlavní postavy, do myšlenek pocitů. :-). Pro mě by to byl koncept na román (ale já se ve vývoji milostných vztahů vyžívám) :-) Cítím v tom potenciál, který zůstal nevyužit, a věřím, že bys ho dokázala zpracovat.
Přesto to ale považuji za velmi dobrý kousek, umíš zapůsobit na čtenáře i takto. Takže ju, i v této podobě dobrá práce :-)

Dozor: To jsem ráda, díky za komentář.

No mě tvoje dílko prostě potěšilo! Je to neštěstí...

Yuuki: děkuji

dobrý dílko

Máta: Děkuji za přečtení i za zhodnocení. Jsem moc ráda, že se ti líbila :)

Tak jsem nakoukla. Ano, líbilo se mi to. Je to stručné, ale přesto emoce zůstávají pod povrchem, mezi řádky, ale jsou tam. Smutek, bezmoc, beznaděj a hned s nimi ruku v ruce otázky - Proč? Kde je chyba? Chyby jsou přeci vždycky na obou stranách nejen na jedné... Nebylo to všechno, co mu dali, moc?
Ta elipsa se zlodějem v podkroví byla povedená, uzavřela to do celku. Celkově to šlo přes zhutnění do hloubky, dotklo se mě to. Nemám co bych vytkla :-).

taron: Děkuji, však už jsme si to vyříkaly soukromě a teď už doopravdy končíme :). Myslím, že to nakonec byla docela užitečná debata, pro mě tedy určitě.

Tak jo, už jsem chtěla před tím napsat ( už před 8.11.), že se omlouvám, bála jsem se , že mi bude napsáno, že je zbytečné se omlouvat - jo, nejlépe je se nenechat vyprovokovat :) jo a taky je nepříjemné se omlouvat , to víme všichni, a taky mě štve tolik prázdých slov, jak píše Houmr, prostě mě to všechno už začalo štvát a příčina nebyla toliko v básni , nebo ve formě básně, nebo v komentech... už to bylo ve všem (u mě). Vyprudila jsem se, uklidnila a teď mě to mrzí. NO, víte, to mám po otci, on byl taky takový, vždy jsem na něm viděla, jak ho mrzelo, že se neovládl - ale k něčemu to všechno bylo. Myslím, matně vzpomínám, on se asik neomlouval, omluvou bylo jeho tiché mlčení ( a mě osobně to stačilo). Pro mě je omluva nutná, nevím k čemu, snad proto, že mám přiznat , že jsem něco přehnala - myslím, že přeháníme občas všichni ... leč, mě omluva pomáhá, zakončit nějaký problém, pokud to pomůže i druhým, hlavně Orionce, pak budu ráda. Děkuji.

Yasmin: Moc děkuji :).

Moc hezký :-).

Orionka: víš, pokusím se ti trošku odpovědět na nezodpovězené.. ano, Z. mě zklamal, nicméně, pokud by byly volby znovu a stál proti němu S., opět by dostal můj hlas Z. .. důvody? mohu si vybrat JEN ze dvou.. nejde jen o osobu, jako takovou, jde i o její ostatní názory.. o tu komplexnost toho, jak nahlíží na politiku a co se snaží prosazovat.. S. prostě nekope za mě a nemám důvod se proto obracet na jeho stranu.. nehledě na to, že ani on není zrovna reprezentativní typ, takže lze předpokládat, že to také jednou pohnojí.. vlastně měl štěstí, že se nahoru nedostal, teď se může usmívat..

a ano, pokud by na mě někdo reagoval, budu reagovat na něj, aspoň do té doby, do kdy mi to bude dávat nějaký smysl.. v tom ti dávám za pravdu a vůbec mi nevadí, že se tu ohrazuješ a odpovídáš.. ona totiž z mého pohledu není úplná pravda ani na jedné straně.. u všech se dá najít něco.. ale pokud se v tom budeme dokolečka šťourat, tak se to tu bude vířit a vířit.. a stejně to k ničemu nepovede.. jen zbude pár vytočených..

nečekám na tvou reakci, pokud necítíš vysloveně nutnost k tomu něco říct.. chtěla jsem ti jen osvětlit to, co pokládáš za nedovysvětlené.. nechci tu rozvíjet politické debaty.. ani nebudu.. takže to neber jako slovo do pranice, ale jen jako odpověď.. ju?

taron: Zase píšeš o mně místo o tématu :). Já přitom naši debatu už ukončila s tím, ať způsob argumentace posoudí jiní.
Ale budiž. K té odpovědnosti za volbu prezidenta (ne za jeho nevolbu ani za bláznivou ženskou, to nevím, kde bereš). Nerozumím vašemu postoji: tehdy jsem tak volil, protože jsem tak musel volit, a prostě vím, že to bylo nejlepší. To, jak teď prezident vystupuje, se mi taky nelíbí, ale nemám s tím nic společného... Já bych si v takové chvíli řekla (jako jsem si řekla už po jiných volbách), že ta moje volba možná nejlepší nebyla, i když jsem si to tenkrát myslela, a trochu bych se chytla za nos. Tohle myslím voličskou odpovědností.
A k tomu hádání. Víš, když tady někdo svým dílem vysloví názor, se kterým jako čtenář nesouhlasím, můžu buď zavřít a ignorovat nebo svůj nesouhlas vyslovit v komentáři. Ale pak je pošetilé divit se, že na to autor reaguje.
Co si o věci myslím, jsem řekla dost jasně už dílem. Vy ho komentovat nemusíte, ale já na vaše komentáře odpovídat musím, chápeš? A na rozdíl třeba od tebe politiku sleduji a vím moc dobře, proč jsem volila, jak jsem volila, takže o tom klidně můžu debatovat dlouho. Ale věcně a kultivovaně, ne stylem „vlez mi na záda“, „jsi úplně mimo“, „dělej se sebou něco“ atd.
Zbytek soukromou zprávou :).

j.f.julián: Díky. Druhá sloka je evidentně problém, ale už se mi ji předělávat nechce. Možná bych ji měla smazat, ale to se mi taky nechce :).

Takovejch prázdnejch slov...

Orionka: Heurééká!!!
Tak ty jsi po mě ( nás chtěla) přiznat naši odpovědnost za naší volbu!!!
Díky, díky, díky, tobě jsem taky, jako vanovaso, přišla na to, že už nikdy nepůjdu volit prezidenta!

Největší sranda je na tom ta : ŽE JSME ZOTPOVĚDNÍ ZA VOLBU PREZIDENTA, I KDYŽ JSME U VOLEB NEBYLI.

toto se ti snažíme - asi i ostatní, nejen já - celou dobu vysvětlovat ....víš? Toto do nás hustí : naši zotpovědnost za to i co neuděláme...

víš a lidé jsou z toho myslím tak otrávení, že se nediv našim komentářům. Opravdu si myslím, že si z nás tadyk děláš dobrý den. A opravdu toto dílo patří do zápisků, nejsme politickej server - jo, vlastně mi odepíšeš, že jsme měli diskutovat o formě ....jo, jo, ty máš milion argumentů---chápu.

- opravdu jsi mě vytočila, po dlouhé době. Politiky si nevšímám, je to špína...ale když mi někdo spílá za to, že za tu špínu můžu já... fuj, fuj...to je jako nést odpovědnost, za to, že můžu i za to, že někdo propustil z blázince nemocnou ženskou, která vraždila. Fuj...fuj. jdu se uklidnit, kde mám tu ledovou vodu s kyblem, jak mi doporučovali v mých psaneckých začátcích? A to už jsem si myslela, že ten kýbl nebudu snad nikdy potřebovat. Budu, sakryš budu. Hold jsem cholerik, s tím nic nenadělám, i když se snažím sebevíc - dobře mi tak.

Orionka: ach Bože, jsi úplně mimo svět, hádáš se za každé slovíčko, detailistka? Holka, dělej něco se sebou..., kroutím nad tebou nevěřícně hlavou, po mě chceš odpovědi a když se snažím, i když nevím, na co mám odpovídat, který detail je pro tebe tak důležitý, neboť jich máš zřejmě moc :))) tak děláš to samé a zase ty neodpovídáš mne na mé otázky? Hádej na kterou? Víš líbí se mi lidé, co druhé kritizují za to , co dělají sami = fandím ti. Fandím...:-)))

myslím, že máš pod svou "lidovou říkankou" pěknou "komedii."
(Nejsmutnější na tom je, jak jsi všechny otrávila.) No jo no, hoď si sem ještě svůj názor, snad už poslední, a budeš mít vymalováno.

je to celkem vtipné, ale pro mě jsi v druhé sloce ujela do rapu. Ovšem nebyl-li to záměr...