no ta je :-), víš velké holky nepláčou, pravda, ale ty malé v nich jsou stále někde schované a ty si občas popláčou, je mi z té básničky tak smuténkově, možná jen mám dnes čas přemýšlet a tu malou holku si pozvat, ale já jí něco hezkého řeknu a pohladím jejího malého medvídka, já ji povzbudím aby jednou byla statečnou velkou holkou, bude to potřebovat, dík za zamyšlení a milou básničku

Orionka: pravda je, že tohle je spíš takovej vtip pro zasvěcené. :-)

Pravda je, že je hodně těžké odpovědět dítěti na podobnou otázku. :-P Sám nevím, co bych jí řekl.

Severak: Nějak tvé asociaci nerozumím. Co tím chceš říct? (A jestli budeš odpovídat, nechtěl bys zrovna napsat i něco k dílu, když už je to komentář k dílu? ;-) ).

budu citovat jednoho svého profesora: To, že umřel někdo před vámi? Pche, to nic neznamená.

taron: Možná to je tím, že kluci jsou malí chlapi, zápasí radši uvnitř :). Dík za komentář.

Taky s tím zápasíme :) já a malá, zajímavé je, že syna to nezajímá :)

j.f.julián: Pokud vím, tak ve fotbalové terminologii se vazba "vsítit gól" běžně používá. A jinak tvému komentáři nerozumím - jestli máš co říct, tak říkej, jestli nemáš nebo nechceš, tak snad je zbytečné to sem psát. Mě potěší každý komentář, i kritický a puntičkářský :)

kdybych byl puntičkář, zak bych měl hodně co říct.
ale proč? (jen vsíťuješ je nesmysl)

Máta: Já děkuji!

Moc hezké... i když hezké asi není to správné slovo. Dotklo se mě to... taky tulím dcerku a povídáme si o smrti... od jejích tří let, kdy s ní začala.
Díky!

Yana: Děkuji za milý komentář.

a já to beru jako povídku, která mě dojala, ale ne nechci...je to moc hezké a je tam řečeno mnoho, dobrá...nebudu to rozebírat, vlastně proč vždyť my už máme jasno;-) a já kdysi měla podobné obavy

vanovaso: Máš pravdu, tyhle otázky jsou taky věčné.

Amelie M.: Díky! Máš pravdu, fejeton je spíš k zamyšlení než k rozebírání. Jsem ráda, že se ti líbil.

A jednoho dne ty dveře otevře a bude si klást stejné otázky, možná ještě intenzivněji, protože už ví ,jak život běží a nic na tom nezmění skutečnost, že věří v existenci věčnosti.

hezky! beru to, jako fejeton a proto neočekávám nějaké sáhodlouhé rozebírání tématu..

závěrečné myšlenky jsou naprosto super..

Orionka: Zpátečka tomu dala šmrnc, řidič byl povedený :-D A ona i ta rozvláčnost někdy není na škodu, trochu toho čtenáře povodit za nos, hodit ho na růžový obláček, než ho zase pěkně skopneš dolu. Trochu si s ním pohrát :-D

Amelie M.: :))
Pomníček u cesty by mě teda nenapadl, to tě asi na vteřinku zmátlo, že seděl do kříže... zajímavá asociace :). Ale hlavně jsem ráda, že si konečně někdo všiml postavy řidiče, který je skrytým hrdinou. Ten závěr, že se z cestování ve vedru cvokne, vlastně říká sám o sobě :).
Moc děkuji za přečtení i komentář.

Máta: Co říct... no užívám si tvůj komentář, mám z něj velkou radost!
Já mám sklon k úspornému vyjadřování, tohle je na mě nezvykle popisné a rozvláčné, tak jsem moc ráda, že to tak čtenářům nepřipadá... nebo to aspoň zatím tak vypadá :).
Abych se přiznala, vymýšlela jsem nějaký zajímavý závěr a původně ji dala dohromady s řidičem (v téhle verzi samozřejmě sympaťákem :)), ale vyšla z toho děsná červená knihovna, tak jsem radši zas hodila zpátečku.
Já děkuju ;-)

hezký :-) a můj dojem? líbí se mi tvůj popis obyčejných věcí, pocitů.. to se ti povedlo..

a sím tě, normálně jsem čekala, jak jsem dočetla k tomu, že zahlédla ty jeho oči.. že vidí nějaký kříž u cesty a on tam chudák má svůj pomníček.. tak jsem zblblá z podobných námětů :D takže mě překvapilo, že ho zahlédla v autobuse..

nicméně asi nejvíc se mi líbila ta škodolibost řidiče na konci.. aaaaaaaach.. to je pro mě lahůdka :D