Yana: Děkuju. Já myslím, že mám obsahy i formy docela proměnlivé, ale můj styl to je, ten nezapřu :).

shane: :)

Líbí se mi, tak jak je..:-)

Orionka: Ještě se vracím k tomu novotvaru "trní" . Hezká ukázka toho, jak může být poezie inovativní. Skoro se nabízí otázka, proč takové sloveso neexistuje, když se větve větví, a my trnem, proč by se trny nemohly trnit (hned mi to podtrhlo a nadává mi to - co to píšeš, Turnere!). Naštěstí nejsem automat na opravy textu, ale poeta :)

A já bych i znala takovou o které je, jo mně se to líbí a myslím že to zase nevybočuje z tvého stylu, tedy obsahem určitě ne

Chi chi!:-)

DDD: Výborně napsaná ? V poslední době zírám nad Tvým vkusem/způsobem posouzení techniky ...

DDD: Už rozumím. A děkuji, je fakt, že zkouším psát v různých polohách a tahle se mi píše celkem lehce :). Chápu, že z tvého pohledu jsou takovéhle kousky zbytečné... ale otázka je, co z našeho amatérského psaní vlastně není zbytečné. Jak jsme si už dřív vyjasnili, máme prostě rozdílný přístup. Já poezii nepíšu z nejakého vnitřního přetlaku, ale spíš je to pro mě objevný průzkum práce s jazykem a nejen s ním, beru to víc jako hru.

No, on v té básni určitý nadhled opravdu je. Je taky výborně napsaná. Inteligentně. Trefně. Myslím, že tato poloha ti sedí naprosto dokonale. Nebudu spekulovat o inspiraci. Ten Nadhled pak spatřuju v tom, že možná v určitém momentě dospěješ k tomu, že je vlastně zbytečná. Ale v tom se stejně neshodneme. To jsem prostě já a moje prapodivný názory...

DDD: Vážně? Jak to myslíš?

koiška: Hm, děkuji.

No, von je asi nadhled a Nadhled, že? :-)

Orionka: Hezká,přetéká city.

Lenča: Moc děkuji.

Máta: Díky za milou návštěvu!

Zamila: Máš pravdu, "trní" je básnický novotvar :). Vznikl z rytmické nouze, ale myslím, že smysl dává a asi je jasné, co tím chci vyjádřit.
Jinak to ber jako další z mé dlouhé řady pokusů o změnu... Co jsem vlastně já? Sama nevím a v psaní už vůbec ne, tady jsem snad pokaždé něco jiného nebo se o to aspoň snažím.

Jiří Turner: To je krásný citát a docela vystihuje můj přístup. Onehdy jsem v soukromé diskusi napsala, že mě v poezii baví nezůstávat na povrchu, ale mířit k jádru, udeřit rovnou na solar. Ovšem Hrabal to řekl mnohem líp. :)

Amelie M.: Děkuji, jsem ráda, že v tom vidíš hloubku :).

Hmm, hluboká, bolestně upřímná, ale s nadhledem... Tak nějak na mě působí. Skvělá.

Jiří Turner: Týjo, to je dobrý ... ! :-)