Super

Pěkny.

Hanulka: Moc děkuji :)

Hezké, díky.

Všechny fotky, který uděláš, jsou dvě vteřiny potom starý. Je třeba vytvářet další nový chvíle .... Takový, ve kterejch křičíš z plných plic... :-)

Moje řeč. Nemá cenu se minulostí moc zabývat. Ta často akorát tlačí, škrtí nebo jen prostě nesluší. :)

Mně se to moc líbí, holčinko, napsala jsi to moc hezky !

Můžeme?
Opravdu můžeme?
Chtěla bych nemít strach
chtěla bych nebát se chodit bosa
Co když jsem srab?

Ty mi po ránu dáváš... :-)

Immotyob: Já to asi špatně chápu .. vůbec žádnou druhou nevidím a ani mi to nejde jinak poskládat :D

Je to fajn - jako vždycky :-)
A našel jsem tam ještě jednu básničku: když dáš za sebe jenom slova, která jsou sama na řádku :

v polibcích? v dotycích ?
sobecky Tebe...
nemůžu teď hned - duše schází...
minout -úsměv...
zůstat - úsměv...
Potom usínám - v Nás...

(a to jsem si přidal jen tři malé “v”) název jí dej sama :-)

človiček: děkuju ! Za nas obe

Povedene

Jo :-)

Krásný okamžik, zachycený zvláštní formou, ale líbí.

Pěkně zachycená síla okamžiku.

“Možná jsme si vytvořily paralelní svět, kde se může smět mít rád, bez tíže - stejně je to jak posadit se za mříže...”
Tohle je úžasný :-) Myslím, že celá je skvělá - je napsaná tak, že člověk cítí, co je na těch řádkách napsaný...

Ať Vám to vydrží,ta slova ať jsou jednou oslavou tvého ostrova,pardon Vašeho.

Hanulka: Juuu zlatá :) moc děkuju za komentář a samozřejme i já přeji Tobě to samé :)

štiler: Přesně tak to vidím i já! Děkuju za komentář :) *

slnečnica: Severak: Nikytu: korálek: Immotyob: Děkuju za přečtění a komentář všem :)