Alma Neradostná: Děkuji Almo, čekala jsem po prvních přečtených slovech, že se líbit nebude a byla mile překvapena. :)

Psavec: Moc děkuji.

Líbí..

Pro někoho hezká vzpomínka
a dost,
pro jiného nádherná současnost.
Holt, každému pak jiným metrem
já vzpomínám na jízdy Metrem..... .

Tvá báseň je opravdu "jen tak", jak uvádí anotace, ale v tom nejlepším smyslu. Letmá a prostá. Líbí se mi obrat "všude tolik křiku v tichu".

Povedla se.

človiček: Krásně vystižené … lépe bych to neřekla a musím jen souhlasit.

Ale ty jí máš v krabičce s mašlí na památku schovanou. A nechceš jí vyndat, protože nevěříš , že bude znova tak krásná. Sám si taky schovávám jeden takový klenot a bojím se svěřit ho šperkaři života k vybroušení. Bráníme se lásce přes hranice našich rozsahů a to Nás trápí.

Tohle je fakt dobrý!

…soustředit se na lásku…. skvělej protimluv
Líbí - jen je smutná … ale Ty nebuď :-)

Posmutnělá báseňka.

A tento čas se stavá pravdou.
Že lež chopila se otěží.
Smutkem oči hasnou.
Duše vtěluje se do
horských protěží

Smutný ...

Ayla: Děkuji moc :)

Ten závěr je boží.

Hezké zrcadélko.

Bezva.

Někdy je potřeba ochutnat spoustu příchutí zmrzliny, aby si našla tu, kterou budeš vyloženě milovat, hlavně ať se nestane, přitom zkoušení, že tu pravou příchuť ztratíš, nebo zapomeneš.

Jono, hraní si na lásku je v pohodě, dokud u toho nevypustíš duši.

Líbí..