Sasanka: Tady máš odpověď. Tělo se zotaví.

Pěkná pohádka. Realita je mnohem ehm jiná. Viděla jsem smějící se hlavu démona. Snaha o překročení hranice příčetnosti byla marná. Trhám si vlasy a chci se změnit ve slintajícího prosťáčka. Bojím se jít i ty blbý dva metry na záchod. Atd.atd. a popsat samotný čin čtyřmi nezúčastněnými větami asi na příběhu nepřidá, ať už jde o fikci nebo fakt. Zkus jiné téma.

Vladan: díky za koment, mas pravdu kdyz nad tim teď zpětně přemýšlím. Chtělo by to abych si to po sobě víc kontrolovala.

Jsem rád, že je to fantazie a ne produkt psycho-léčby. To by se pak těžko kritizoval styl.
Mám dvě připomínky. Tou první je způsob vyprávění. Měl by být odpovídající dané situaci. Představ si znásilněnou ženu, která "nedkáže na nic mysl- a přitom se vyjadřuješ v poměrně složitých souvětích! V takovém okamžiku zdůrazníš tu vypjatost situace stručnými, přímo sekanými větami.
Tou druhou jsou zvláštní slovní spojení. Originální sice, ale přijdou až chybná. Kupříkladu "...nechávaly se unášet gravitací." - unášet gravitací se nechává kapka deště, ne něco visící z mostu. Nebo "prosvítající dav".
Nadměrně používáš "můj", "mé"...
A dej bacha na gramatiku: "kroky se na chvíli zastavili"

Lusy: Je to pouze fantazie:)

Ehm promiň , že se tak hloupě ptám , ale fantazie a nebo realita a jestli realita tak mě to moc mrzí ..