fíha, mistrovský kousek!!! No, jsi věčně mladá..., není co závidět, jen přát :-) Tleskám.

chtělo se mi napsat něco podobného jako napsal Žblabuňka, teď snad jen dodám, že moudrý člověk je od blázna často k nerozeznání...

úžasná
je tam všechno.

taková opulentně mytologická až pohanská. fénix se mi k vánocům nějak nehodí, ale stejně nesněžilo, tak co.

Krásný podmanivý text, určitě létáš na peruti.

nezoufej, třebas se ti vrátí

každý vnímáme svět kolem i uvnitř jinak, ty ho vnímáš čarokrásně

Ta poslední sloka... tak ta je!!!
Smekám.

moc krásná ))

Je z ní citit krásná sváteční až nadpozemská atmosféra, a taky prožívané štěstí, moc Ti ho přeju...

Je to skvělej nápad. Vynikající bluesový úvod, pak vázaný verš často mění formu a to se mi nelíbí. Skvělá poita! Já bych se chytil toho bluesovýho úvodu a ty pointy a ostatní tomu přizpůsobil. Mohla by to bejt fakt pecka.

Mrazivě bolestná chvíle. K životu patří, odcházení, leč nikdy se s ním nesmíříme.

V lásce, která umírá, zůčastnění nevnímají mrtvá těla a pach smrti. Jen poslední výdech doznívajících pocitů a vjemů. Hezké dílo i téma k zamyšlení.

Smuténková, ale hezká.

Smutná, ale moc pěkná. Ta pointa se hezky a nenásilně v průběhu odkrývá. ;-)

Lenča: Pajalord: korálek: vanovaso: Moc vám děkuji za pozastavení se a pochopení, kéž by to jednou bylo jako v básni, nebo jako ve filmu, uvidíme

Nádherná. Připomněla mi scénu z filmu Jak přicházejí sny, když se Robin Williams po své smrti setkává se svým pejskem. Přeji moc a moc síly a víry.

tak ta je drsná a hustá..:(

dojala mě ... krásně napsané

:-(( co dodat, je mi to líto a rozloučení v básni je krásné, i s nadějí, která nám někdy schází...