Je to pěkné.

Jak tady čtu ty komentáře tak mě začíná udivovat drzost lidí co vydávají práci AI za svoji

gajda: Ale neee... Narazil jsem na čerstvě vložené dílo, kde na konci stálo: This poem was generated by me... atd. atd. Dumal jsem, co to znamená a pak jsem si vygůglil, že to je běžnej dovětek za prací AI. Já si naivně myslel, že tady mám, byť virtuálně, co do činění s lidma z masa a kostí. Číst básně od robotů mě jaksi nenaplňuje a nechápu, jak někoho může těšit vydávat to za svoje vlastní. Sám před sebou bych se hanbou propadl.

Tak si říkám, co jsi asi zahlíd? Prohlížel sis katastr nemovitostí a zjistil, že máš na čerstvě zakoupeném pozemku věcné břemeno?

Pěkné. Nechybí tomu ta tvá příznačná lehkost.

Moc líbí

Sasanka: Jojo, asi fakt zkracuju, no... Buďto, že nerad chodím kolem horký kaše, nebo už se hlásí stařecká demence a s ní strach, abych ještě udržel myšlenku. To se uvidí teprva časem :) Díky moc!

Psavec: Hanulka: Díky moc za návštěvu, těší mě, že se líbila :)

Zaujala, líbí se mi.

Tak napodruhé jsem se v ní zorientovala a jo je pěkná + se dá číst pořád a pokaždé tam nejspíš objevím něco co jsem předtím neviděla. S mojí představivostí si v těch verších můžu plavat permanentně :D Se mi to zdá nebo čím dál víc zkracuješ a píšeš víc stroze?

DDD : Verš má jednoduchou a příjemnou atmosféru. Je to krásný způsob, jak vyjádřit něco hlubokého a zároveň jednoduchého. Děkuji !

ukrytá v máku: To já děkuju Tobě :)

Tak málo... ale přece...
Díky za takové verše.

DDD : tak jsem si je porovnala a Provazochodec se mi líbí moc.

Moc se mi líbí, takový ten dotek pochopení...

Včelí si to zaslouží,libí

Trochublázen: no... já mám včelstev 16, cestou ke včelám mě to napadlo, ale o včelách to není. Je to o lidech, o životě, o dnešku.

Přemýšlím, jestli má být nějaká souvislost mezi stárnutím múz, rojením včel a přibývající tmou. Doma jsme chovali jenom čmeláky, ale moc se mi to nezdá

Psavec: Leslie: kekebreke: Hanulka: Jééé, všem moc děkuju za nakouknutí a milá slova!!! Vážím si toho.

Je v ní něco nadčasového. Plynutí času, tíha a smutek života nenápadně zaobalené, ale přeci jen jakoby tam byl i střípek naděje. Krásná, ráda jsem tě opět četla.