oslov radek: vanovaso: Amadeo´´: Děkuju za vaše komentáře a za chvilku zamyšlení. Vážím si toho :-)

Lenora: Díky moc, možná to opravdu časem rozvinu :-)

No, míváš lepší, delší a silnější kousky. I když chápu, že je to pro někoho milá a spřízněná pocitová miniaturka ...

Je to tak ,ale jak potom najít tu spřízněnou duši,po které všichni toužíme...hezky vyjádřeno :-)

mně líbí

Působí na mě smutně a donutila mě zamyslet se nad tím, do jaké míry známe své blízké? A do jaké míry znají oni nás? Občas je těžké rozumět druhému a pochopit ho, když člověk někdy nerozumí a nechápe ani sám sebe. Pěkná..

Krásné, škoda jen, že ne delší)) Rozviň to!)

PrimaDen: To jsem rád, že to tak nemám sám :-)

...ano , já vím, že je to tak:)

taron: korálek: koiška: oslov radek: Amelie M.: Zamila: Omlouvám se, že až takhle pozdě, ale moc děkuji všem, kteří se zde zastavili :-)

název výstižný, nádhera :-)

krásně pocitová :-) jo znám...

Co říct..krásně mrazivé, děkuji za kouzelný okamžik.:)

líbí

jenže se zavřenýma očima se daleko dojít nedá.. připomnělo mi to jeden můj text, tou myšlenkou.. musela jsem se tedy do tohoto dílka trošku dostat, na první čtení jsem ho vůbec nepobrala, ale teď mám pocit, že asi chápu.. hezké

Až na poslední tři řádky se mi líbí moc, hezky zní. Míváš ale silnější poezii, tohle mi přece jen přijde nějak jako jakýsi "ústřižek" ...

slnečnica: Yasmin: no, je to takový povzdechnutí... a moc děkuju za zastavení

DDD: Cítiť z nej ten smútok až sem...

Jakoby mi tahle báseň mluvila teď přímo z duše.

Ignácius J. Reilly: Děkuju, těší mě to :-)